Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko by vstup Finska a Švédska do NATO mohlo ratifikovat příští měsíc

Maďarsko
Maďarsko
Foto: Pixabay

Maďarský parlament by vstup Finska a Švédska do NATO mohl ratifikovat v březnu. S odvoláním na předběžný program příští schůze parlamentu o tom dnes informují maďarská média. Finsko a Švédsko podaly přihlášku do Severoatlantické aliance loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. S jejich přijetím musejí souhlasit všichni členové aliance, Maďarsko a Turecko tak doposud neučinili.

Agentura Reuters připomíná, že německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková minulý týden Maďary a Turky vyzvala, aby pomohli Finsku a Švédsku na cestě do NATO. Dala přitom najevo, že očekává, že všechny členské země rozšíření aliance ratifikují "bez dalšího prodlení".

Maďarský internetový portál HVG.hu napsal, že poslanci by příslušnou rozpravu mohli zahájit 1. března. Hlasování o ratifikaci by se pak pravděpodobně konalo v následujícím týdnu.

Konzervativní premiér Viktor Orbán loni v listopadu řekl, že jeho vláda se pro podporu vstupu Finska a Švédska do NATO už rozhodla. Kabinet příslušné zákony předložil parlamentu už v červenci, nicméně parlament, v němž má Orbánova strana Fidesz dvoutřetinovou většinu, se jimi ještě nezabýval.

Orbán se loni stal maďarským premiérem na čtvrté funkční období v řadě. V sobotu zopakoval, že členství v NATO je pro Maďarsko "životě důležité" a že jeho vláda nebude posílat zbraně na Ukrajinu ani přerušovat své ekonomické vztahy s Moskvou.

Témata:  Maďarsko Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.