Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko schválí přijetí Švédska a Finska do NATO do konce roku, řekl činitel

NATO
NATO
Foto: NATO

Maďarská vláda podporuje členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci a předložila ratifikační dokumenty parlamentu, uvedl dnes podle serveru Politico šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Budapešť podle něj schválí rozšíření NATO o dvě severské země nejpozději do poloviny prosince.

Vstup Švédska a Finska do NATO musí schválit parlamenty všech stávajících členů. Podle aliance tak dosud neučinily jen Maďarsko a Turecko. Dvojice severských států požádala o členství v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily však na odpor Turecka, které je viní z podpory kurdských skupin, jež Ankara pokládá za teroristické.

Na otázku reportéra, zda se vstupem Finska a Švédska Severoatlantická bude aliance silnější, Gulyás odpověděl, že v to doufá. Poznamenal, že by se dalo diskutovat o tom, zda je rozšíření v bezpečnostním zájmu Maďarska, ale dodal, že to je nyní irelevantní, píše Politico.

Podle pátečního vyjádření švédského ministra zahraničí Tobiase Billströma Stockholm očekává, že Maďarsko a Turecko už brzy přistoupí k hlasování o švédské žádosti o vstup do aliance. Podle agentury Reuters Švédsko zaslalo na začátku října Ankaře dopis, kde uvádí opatření, které přijalo v souvislosti s tureckými požadavky.

Finská premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek v rozhovoru se serverem Politico uvedla, že neočekává blokování ze strany Budapešti a Ankary s ohledem na rozšíření uskupení o Finsko, ale varovala před riziky plynoucími ze zdržování.

Témata:  Maďarsko Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 14:27

Velký comeback Evy Herzigové. Tohle rovných 30 let nedělala

Eva Herzigová o sobě nedává vědět tolik jako v minulosti, ale na modelingovém poli je stále aktivní. Partneři slavné společnosti Pirelli se o tom přesvědčí už za pár měsíců. A těšit se mohou i na další slavné ženy. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.