Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko schválí přijetí Švédska a Finska do NATO do konce roku, řekl činitel

NATO
NATO
Foto: NATO

Maďarská vláda podporuje členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci a předložila ratifikační dokumenty parlamentu, uvedl dnes podle serveru Politico šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Budapešť podle něj schválí rozšíření NATO o dvě severské země nejpozději do poloviny prosince.

Vstup Švédska a Finska do NATO musí schválit parlamenty všech stávajících členů. Podle aliance tak dosud neučinily jen Maďarsko a Turecko. Dvojice severských států požádala o členství v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily však na odpor Turecka, které je viní z podpory kurdských skupin, jež Ankara pokládá za teroristické.

Na otázku reportéra, zda se vstupem Finska a Švédska Severoatlantická bude aliance silnější, Gulyás odpověděl, že v to doufá. Poznamenal, že by se dalo diskutovat o tom, zda je rozšíření v bezpečnostním zájmu Maďarska, ale dodal, že to je nyní irelevantní, píše Politico.

Podle pátečního vyjádření švédského ministra zahraničí Tobiase Billströma Stockholm očekává, že Maďarsko a Turecko už brzy přistoupí k hlasování o švédské žádosti o vstup do aliance. Podle agentury Reuters Švédsko zaslalo na začátku října Ankaře dopis, kde uvádí opatření, které přijalo v souvislosti s tureckými požadavky.

Finská premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek v rozhovoru se serverem Politico uvedla, že neočekává blokování ze strany Budapešti a Ankary s ohledem na rozšíření uskupení o Finsko, ale varovala před riziky plynoucími ze zdržování.

Témata:  Maďarsko Finsko Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.