reklama

Nově by účet za konzumaci jídla a nápojů obsahoval spropitné ve výši devět procent z konečné ceny bez DPH. Zákazník by podle Matoviče ale mohl rozhodnout o tom, že spropitné platit nechce. Návrh předpokládá, že vybrané spropitné bude rozpočítáno do platů zaměstnanců tak, aby jejich oficiální příjmy stouply. Zároveň by se na služby restaurací vztahovala desetiprocentní sazba DPH, v současnosti je dvojnásobně vyšší.

Zástupci gastronomického sektoru dlouhodobě požadují nižší sazbu DPH, která je podle nich v regionu nejvyšší právě na Slovensku.

Matovičův návrh je součástí plánované daňové reformy, ke které ministerstvo financí zveřejnilo dosud jen základní informace. Počítá například se snížením sazby daně z příjmů firem na 19 z nynějších obvykle 21 procent, vyšší finanční podporou rodin s dětmi a mírné zvýšení čistých mezd zaměstnanců včetně rušení různých výjimek z placení daní a povinných odvodů.

Nově Matovič ohlásil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům. Tvrdil, že zaměstnanci v průměru odvedou státu na dani z příjmu a na povinných odvodech ročně čtyřikrát více než je průměr u živnostníků.

"Ti, kdo financují chod státu, jsou zaměstnanci, samostatně výdělečné osoby se na chodu státu finančně podílejí miniaturním zlomkem. Nemám svědomí chtít od zaměstnanců obrovské daně a odvody, když máme takovou díru v systému," řekl Matovič.

Podle ministra pracuje řada lidí na živnost jen formálně a ve skutečnosti dělají stejnou práci a za podobných pracovních podmínek jako zaměstnanci. Uvedl rovněž, že stát nemá kapacity, aby kontroloval takzvaný švarcsystém, tedy zaměstnávání na živnostenský list. Nově by si živnostníci mohli vybrat, zda budou platit paušální poplatek ve výši 29 procent z příjmů nebo uplatní výdaje a pak z hrubého zisku zaplatí odvody a následně daň z příjmů. Nadále by podle něj živnostníci měli být v souvislosti s placením daní a odvodů ve srovnání se zaměstnanci zvýhodněni.