Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Medveděv vyhrožuje kompletním zničením Kyjeva

Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv
Foto: kremlin.ru

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval, že v reakci na použití západních raket dlouhého doletu Ukrajinou by Rusko mohlo zničit ukrajinské hlavní město Kyjev pomocí konvenčních zbraní. 

Ve svém příspěvku na Telegramu, jak informoval server Jerusalem Post, napsal, že svět momentálně nemá zájem o jaderný konflikt.

„Nacházíme se ve velmi špatné situaci s velmi komplikovaným výsledkem. Z tohoto důvodu jsme se dosud nerozhodli použít jaderné zbraně,“ uvedl Medveděv.

Naznačil však, že nedávný útok ukrajinských ozbrojených sil na Kurskou oblast na západě Ruska by mohl být považován za dostatečný důvod k použití jaderných zbraní v souladu s „doktrínou odstrašování“.

Medveděv dále prohlásil, že pokud Rusku dojde trpělivost, mohlo by namísto jaderných zbraní použít některé ze svých nových vojenských technologií a Kyjev, „matka ruských měst“, by se mohl proměnit v „obrovskou šedou roztavenou skvrnu“.

Svůj příspěvek zakončil anglickým výrazem: „Holy shit! It's impossible, but it happened.“

Když byl Medveděv prezidentem Ruska, působil jako liberální reformátor. Od začátku války na Ukrajině se však připojil k takzvaným jestřábům, přičemž ostře kritizuje Západ a vyhrožuje Ukrajině totálním zničením. 

Témata:  Dmitrij Medveděv válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 17:55

Dnes v noci ozáří oblohu Perseidy. Jak a kde je sledovat?

Už dnes nás čeká jeden z nejpůsobivějších nebeských úkazů roku, meteorický roj Perseid, který dosáhne svého vrcholu v noci z 11. na 12. a z 12. na 13. srpna. Tyto „padající hvězdy“, jak se jim často přezdívá, jsou známé svou jasností a rychlostí. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.