Mírový summit o Ukrajině podle Kremlu nemá žádný výsledek

"Pokud mluvíme o výsledcích tohoto setkání, potom jsou téměř nulové," prohlásil Peskov s tím, že Moskva zůstává otevřená dialogu se všemi zeměmi, které ho mají v úmyslu vést. Bude jim přitom tlumočit své stanovisko. 

Ruský prezident Vladimir Putin v uplynulých dnech řekl, že Moskva je připravena jednat o míru pouze za předpokladu, že Kyjev splní několik podmínek. Ukrajinští vojáci podle něj musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které přitom Rusko okupuje jen zčásti. Ukrajina by se podle něj navíc měla zavázat, že nevstoupí do NATO.

Jen 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině se přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. 

"Věříme, že dosažení míru vyžaduje zapojení a dialog mezi všemi stranami," stojí v závěrečném komuniké, které podpořila velká většina účastníků. Několik důležitých rozvojových zemí se k němu však nepřihlásilo, upozornil web DW. Dokument nepodepsali například zástupci Indie, Saúdské Arábie či Spojených arabských emirátů.

V závěrečném textu se píše, že základem "komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině" má být Charta OSN a respektování územní celistvosti a suverenity napadené země. Delegace konkrétně potvrdily všeobecný závazek k respektování územní celistvosti všech států. Deklarace obsahuje také výzvu k výměně všech válečných zajatců a návratu deportovaných ukrajinských dětí do Ruska. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters. 

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Témata:  Dmitrij Peskov,  Rusko,  Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock),  válka na Ukrajině