Ovsjannikovová dnes u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP. Podle ní byla novinářka propuštěna, ale stále čelí jinému obvinění, za který jí hrozí mnoho let vězení.

Advokátům a obráncům lidských práv se s ní nedařilo od jejího pondělního zadržení spojit. Na sociálních sítích se až dnes objevil snímek Ovsjannikovové, jak spolu s obhájcem čeká na soud. V soudní síni pak Ovsjannikovová podle AFP prohlásila, že se necítí vinna."Nadále jsem přesvědčena, že Rusko páchá zločin a že je na Ukrajině agresorem."

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za "organizování nepovolené hromadné akce". Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes 14 hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. "Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala," poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem "žádná válka" (no war), jak ukazuje video zveřejněné na twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Před tím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

BBC a agentura Reuters poznamenaly, že v tuto chvíli není jasné, zda bude čelit dalším - závažnějším - obviněním v souvislosti s protestem v přímém přenosu ruské televize. Panují obavy, že bude stíhána na základě nového trestního zákona, který zakazuje nazývat ruskou vojenskou akci na Ukrajině "invazí" nebo šířit "falešné zprávy" o konfliktu. Pokud by ji soud shledal vinnou v tomto případě, hrozilo by jí podle Reuters až 15 let vězení. Její právník agentuře AFP sdělil, že se obává, že jeho klientka kvůli tomu skutečně stane před soudem.

Podle dřívějších informací ruské agentury TASS její případ prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu "veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace".

Ruští poslanci začátkem března jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Přísné tresty hrozí také za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím. Moskva invazi na Ukrajinu označuje jako "zvláštní vojenskou operaci" s cílem "demilitarizovat a denacifikovat" Ukrajinu.

Podle údajů nezávislého projektu OVD-Info, který v Rusku monitoruje policejní zásahy, ruské bezpečnostní složky zadržely v zemi od začátku invaze téměř 15.000 lidí v souvislosti s protiválečnými protesty. Kolik z nich zůstává ve vazbě, není zřejmé.