Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskva představila bezpečnostní záruky, jež požaduje od USA a NATO

Ruská armáda, ilustrační fotografie.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.ru

Moskva dnes zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními zárukami, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.

Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova ale postoj USA a NATO k těmto návrhům zatím není příliš povzbudivý. Podle nejmenovaného vysoce postaveného člena americké administrativy Moskva ví, že některé z předložených požadavků jsou "nepřijatelné". Washington nicméně dává najevo ochotu o věci jednat.

Rusko tvrdí, že reaguje na to, co považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti vyplývající ze stále těsnějších vztahů Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí a z jejího záměru vstoupit do NATO. Podle Moskvy soubor bezpečnostních záruk obsažený ve dvou dokumentech, které navrhla Washingtonu, je způsob, jak zmírnit napětí v Evropě a vyhnout se vojenské konfrontaci.

Ruští představitelé dali najevo velký zájem o to, aby jednání s USA o navržených bezpečnostních zárukách začala co nejdříve. Rjabkov ale podle médií dnes sdělil, že příliš velké nadšení na druhé straně vidět není. "Zatím nemáme důvod říkat, že jsou USA připravené začít jednat, jak navrhujeme doslova od zítřka, protože to déle odkládat nelze," řekl na tiskové konferenci zástupce šéfa ruské diplomacie.

Moskva krom jiného požaduje od Spojených států závazek, že nebude vytvářet základny na území států, které byly součástí bývalého Sovětského svazu a nejsou členy NATO. USA by také podle představ Kremlu nesměly s těmito bývalými sovětskými republikami rozvíjet dvoustrannou vojenskou spolupráci.

Ruský návrh příslušné dohody rovněž například počítá s tím, že Rusko a USA na sebe vzájemně nebudou pohlížet jako na protivníka a že budou řešit spory mírovou cestou, nikoli vojensky. Moskva a Washington by se přitom měly domluvit, že nebudou vytvářet hrozby pro bezpečnost druhé strany.

Mezi dalšími požadavky je například nerozmisťování raket středního a krátkého doletu, které by mohly zasáhnout území druhé strany. Vojenská cvičení v dohodnutých oblastech u hranic by měla mít omezený rozsah a strany by se o svých manévrech měly pravidelně informovat. Vytvořit by se rovněž měly horké linky pro komunikaci v naléhavých případech.

Vysoce postavený americký činitel následně sdělil médiím, že USA jsou připraveny o návrzích diskutovat. Washington se podle něj chystá příští týden ruské straně předložit konkrétnější plány ohledně formátu takových rozhovorů, píše agentura Reuters. "Po desetiletí jsme o otázkách bezpečnosti s Ruskem úspěšně vyjednávali. Není žádný důvod, abychom v této cestě nemohli pokračovat, ale budeme to dělat ve spolupráci a v součinnosti s našimi evropskými spojenci a partnery," řekla už předtím novinářům mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Podle zmíněného představitele americké administrativy Rusko ví, že některé části jeho nových bezpečnostních návrhů jsou nepřijatelné. "Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti, zejména ohledně toho, že všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku, aniž by byly vystaveny vnějšímu nátlaku," dodala.

Témata:  Ruská armáda Rusko USA NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

8. února 2026 21:54

Jitka Boho prozradila, na čem se s Lukášem Langmajerem neshodli

Českým šoubyznysem otřásl v tomto týdnu jeden nečekaný rozchod. Sbohem si dali Jitka Boho a Lukáš Langmajer, jejichž nečekaná lovestory byla velkým tématem loňského roku. Modelka se nyní poprvé obsáhleji vyjádřila k okolnostem konce vztahu. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ghislaine Maxwell

Epsteinova společnice Maxwellová odmítla vypovídat. Promluví, pokud ji Trump dá milost

Ghislaine Maxwellová, odsouzená společnice sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, v pondělí odmítla vypovídat před dozorčím výborem americké Sněmovny reprezentantů. Maxwellová se k výslechu připojila virtuálně z texaského vězení, kde si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s lidmi. Navzdory očekávání zákonodárců však využila pátého dodatku americké ústavy, který jí dává právo nevypovídat, aby se vyhnula sebeobvinění.