Na světě je 3500 mutací koronaviru. Jedna může způsobit velké problémy

U koronaviru SARS-CoV-2 izolovaného v Indii se objevila mutace, která by mohla překazit vědcům plány na výrobu vakcíny. Varují před tím vědci z Austrálie a Hongkongu, tvrdí server The Korea Times.

Mutace koronaviru mění způsob, jakým se váže na enzym angiotenzin konvertázy (ACE2). Protein, kterým se virus napojuje, totiž postrádá vodíkovou vazbu. Zdánlivě se může jednat o drobnost, ve skutečnosti ale toto zjištění mění pohled na tvorbu vakcíny.

"Pozorování vyvolalo znepokojení, že koronavirus SARS-CoV-2 může kdykoliv zmutovat tak, že se změní epitop," uvedli vědci. Epitop je část povrchu viru, kterou rozeznává imunitní systém v těle.

Dosud bylo zachyceno zhruba 3500 mutací nového koronaviru, tato jedna ale vědce zneklidňuje více než jiné. Podle serveru je ale možné, že došlo k chybnému přečtení genetického kódu viru. To prokáží až další výzkumy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom naznačila, že právě vakcína je možná jediný způsob, jak bude lidstvo moci boj s koronavirem vyhrát.

Než se ji ale povede vědcům vytvořit, může uplynout řada měsíců či let, během kterých může virus nadále mutovat. Pomocí těchto drobných změn v genomu ale mohou vědci na druhou stranu vytvářet stromy podobné rodokmenům. Mohou hledat spojení mezi různými nakaženými a posoudit, zda nedochází k detekovanému šíření viru.

Pozorovat změny v genomech virů z hlediska mapování šíření nesmírně cenná schopnost. Například 27. února vědci sekvenovali od dospívajícího pacienta druhý virový genom ve Washingtonu. Vypadal jako přímý potomek prvního genomu nalezeného o 6 týdnů dříve, oproti němu ale získal další tři mutace.

Nákaza se ve Washingtonu od té doby silně rozšířila a počet mrtvých a nakažených přibylo, načež další genomy jiných pacientů tuto myšlenku potvrdily. Zatímco v Evropě se mohl virus objevit na několika místech nezávisle na sobě, ve Washingtonu se pravděpodobně šířil od jediného pacienta.

Není to poprvé, co mutace zvedla vědce ze židle

Vědecký svět už jedno pozdvižení kvůli koronaviru zažil, a poměrně nedávno. Příspěvek publikovaný Lu Jianem z Pekingské univerzity 3. března v časopise National Science Review vycházel z analýzy 103 virových genomů a vědci v něm uvedli, že některé mutace genomů jsou natolik rozdílné, že je lze rozdělit do jednoho ze dvou odlišných typů. Koronavirus se tak podle nich šíří napříč světem ve dvou typech, které nazvali typ S typ L.

Zatímco typ S je pravděpodobně původním typem viru, typ L je novější mutací. A jelikož 70 % sekvenovaných genomů SARS-CoV-2 patřilo do typu L, autoři dospěli k závěru, že virus se vyvinul, aby se stal agresivnějším a šířil se rychleji.

To vyvolalo mezi vědci obrovské pozdvižení. "To, co udělali, je, že virus rozdělili na dvě větve a řekli: Téhle je víc, takže se přenáší více," uvedl Andrew Rambaut, molekulární evoluční biolog na Edinburghské univerzitě. Někteří vědci dokonce požadovali stažení studie a varovali, že její nesprávná interpretace může vést k dezinformacím. 

Christian Drosten, virolog ve Fakultní nemocnici Charité v Berlíně, tvrdí, že většina genomických změn chování viru nemění. Jediným způsobem, jak potvrdit, že mutace virus opravdu změnila, je studovat ji v buněčných kulturách nebo v pokusných zvířatech. Ne vždy navíc mutace znamená automaticky zhoršení.

Mutaci podlehl například i virus způsobující nemoc SARS. Ten při ní ale oslabil, ztratil totiž kus svého genomu. Když jej vědci následně v laboratoři přidali zpět, zjistili, že s touto částí genomu se nemoc replikuje rychleji. Virus tak mutací oslabil sám sebe.

Na základě jedné statistické studie nelze s určitostí říci, jestli je typ L agresivnější nebo ne. Autoři studie se ale přesto domnívají, že k mutaci, která by mohla způsobit jeho teoretickou větší agresivitu, přispěli sami lidé.

Server South China Morning Post upozornil, že vědci připsali tuto mutaci masovým karanténám, které Čína zavedla krátce po vypuknutí epidemie. "Tyto snahy o lidskou intervenci mohly způsobit silný selektivní tlak na agresivní typ," napsali v předmětném článku čínští vědci.

To ale opět nelze potvrdit ani vyvrátit. Vědcům se zatím povedlo pouze teoreticky potvrdit dvě větve mutací viru, a to pomocí studie vedené Jiang Yongzhongem z čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Analýza dalších 146 vzorků potvrdila, že se virus rozdělil na dva hlavní typy.

"Zdá se, že existují dva různé kmeny," říká Ravinder Kanda z Oxford Brookes University ve Velké Británii. "Typ L může být agresivnější z hlediska přenosu, ale zatím nemáme představu, jaké budou mít tyto genetické změny vliv na závažnost onemocnění," uvedl pro New Scientist.

"Myslím, že skutečně existují dva kmeny," potvrdil Erik Volz z Imperial College London. "Je normální, že viry procházejí evolucí, když jsou přeneseny na nového hostitele," dodal.

Rozdíly mezi dvěma identifikovanými kmeny jsou ale podle některých naopak tak malé, že je část vědců včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) za odlišné typy nepovažuje. Rozdíly nemění způsob fungování viru ani jeho příznaky, ani jeden navíc není víc smrtící než ten druhý.

Přesto je pro vědce nesmírně důležité vědět, kolik kmenů viru existuje. Po celém světě totiž pracují desítky laboratoří na vakcínách, a ty budou muset zacílit na rysy, které se nacházejí v obou kmenech viru, aby byla stoprocentně účinné.

Témata:  vědci,  koronavirus (coronavirus) COVID-19