Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Narušení hranic EU. V rámci velké operace zadrženo 50 pašeráků migrantů, oznámil Frontex

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropské bezpečnostní složky zadržely v září při mezinárodní operaci 50 osob podezřelých z pašování lidí. Informovala o tom dnes agentura EU pro ochranu vnějších hranic Frontex. Bezpečnostní složky v souvislosti s touto operací odhalily 7248 migrantů, 83 falešných dokladů, 17 ukradených automobilů a 20.000 neproclených chirurgických roušek.

Operace byla první společnou akcí organizovanou Frontexem v podmínkách pandemie nemoci covid-19 a první podobnou mezinárodní operací v letošním roce, informuje Frontex ve své tiskové zprávě.

Operace s označením JAD Danube 5 zaměřená na organizovaný přeshraniční zločin ve střední a jižní Evropě trvala od 11. do 21. září. Podíleli se na ní policisté z Polska, Maďarska, Slovenska, Itálie, Slovinska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Řecka, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Černé hory a Albánie. Podpořil ji Europol a Interpol.

V srpnu Frontex uvedl, že za prvních sedm měsíců letošního roku se nelegálně na území Evropské unie dostalo 47.250 lidí, což je o 15 procent méně, než bylo ve stejném období loni.

Témata:  Frontex pašeráctví uprchlíci EU

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.