Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úřad EU pro ochranu hranic silněji podpoří Litvu, potýká se s přílivem migrantů

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Agentura EU pro ochranu hranic (Frontex) hodlá v nejbližších dnech podniknout další kroky na pomoc Litvě, která na hranici s Běloruskem v poslední době čelí silnému náporu migrantů. Informovala o tom agentura AP.

"Litevská hranice je naší společnou vnější hranicí a Frontex je připraven pomoci tam, kde je to potřeba," uvedl výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri po sobotním jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou.

Operace Frontexu na hranici mezi Litvou a Běloruskem začala před několika dny a podílí se na ní přes deset pohraničníků s hlídkovacími auty. Agentura ale uvedla, že jejich počet se příští týden více než zdvojnásobí. Kromě toho Polsko vyšle do Litvy hlídkovací vrtulník a mluví se také o nasazení helikoptéry z Německa.

Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, obviňuje svého souseda, že organizovaně přes hranice posílá lidi hlavně z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. AP uvádí, že za poslední dva měsíce hranici z Běloruska do Litvy ilegálně překročilo více než 1500 lidí, což je proti loňskému roku více než dvacetinásobek. Autoritářský běloruský prezident Alexandr Lukašenko před několika dny řekl, že jeho země neuzavře hranice a nestane se "táborem pro lidi utíkající z Afghánistánu, Íránu, Iráku, Sýrie, Libye a Tuniska". Lukašenko také tvrdí, že jeho země zastaví spolupráci s EU v oblasti migraci odplatou za sankce. Ty sedmadvacítka na jeho režim uvalila v reakci na to, že si Minsk v květnu vynutil přistání letadla společnosti Ryanair. Stroj letěl z Atén do Vilniusu a cestoval v něm běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, kterého pak běloruské bezpečnostní složky zatkly.

Témata:  Litva migrace Frontex

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.