Severoatlantická aliance dnes schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu.
Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.
Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.
"Uvádíme do praxe vyvážený balíček politických a vojenských opatření, abychom reagovali na tuto hrozbu," řekl po dnešním jednání novinářům Stoltenberg. Součástí plánu budou podle něj významná zlepšení týkající se vzdušné a protiraketové obrany aliance, nákup stíhaček páté generace či přizpůsobení vojenských cvičení a zpravodajské činnosti aktuálním hrozbám.
S plánem souvisí i vytvoření nového fondu inovací, kterému dnes ministři rovněž dali zelenou. Z fondu, který by měl poskytnout až miliardu eur (25,3 miliardy korun), bude aliance financovat například vývoj duálních technologií použitelných v civilním i vojenském provozu.
Témata: NATO (Severoatlantická aliance), Rusko, Jens Stoltenberg
Související
12. března 2024 9:30
11. března 2024 14:02
27. února 2024 14:47
26. února 2024 20:44
22. února 2024 19:32
14. února 2024 8:48
