Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá SPD si zvolila nové vedení. Čekají Merkelovou krušné časy?

Německo
Německo
Foto: Pixabay

Německou vládní sociální demokracii (SPD) nově povedou kritici vlády velké koalice Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans. O vítězství členky Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska a exministra financí Severního Porýní-Vestfálska rozhodli sociální demokraté ve vnitrostranickém hlasování, jehož výsledky zveřejnili dnes večer.

Eskenová a Walter-Borjans po koaliční konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové požadují změny v koaliční smlouvě, jinak hrozí koncem vlády. CDU a CSU to striktně odmítají.

Dvojice budoucích předsedů ve druhém kole hlasování porazila duo ve složení ministr financí Olaf Scholz a braniborská politička Klara Geywitzová, když získala 53,06 procenta hlasů. Scholz a Geywitzová, kteří jsou jednoznačně pro pokračování vládní koalice, dostali 45,33 procenta hlasů.

Do volby se přes internet nebo poštovním hlasováním mohlo zapojit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, kterou dvojice předsedů povede poprvé. Výsledky musí ještě potvrdit prosincový sjezd strany, což by ale měla být formalita.

„Wir müssen dafür sorgen, dass wir zusammen bleiben. Wir vier, aber auch alle, die uns unterstützt haben. Ein großer Dank an @larsklingbeil und sein Team und an die kommissarische Parteiführung. Es geht um mehr, als Sieg und Niederlage.“ @NowaboFM und @EskenSaskia. #unsereSPD pic.twitter.com/6BGA5uuUya

— SPD Parteivorstand ?? (@spdde) November 30, 2019

Po dlouhém volebním klání, jehož součástí bylo i 23 regionálních konferencí, dnes obě dvojice finalistů stranu vyzvaly k jednotě. "Potřebujeme všechny, nejen ty, co nás podporovali, ale i všechny ostatní," prohlásila osmapadesátiletá Eskenová. "Jen tak se strana znovu může stát silnou." S tím souhlasí sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kterého ve volbě podporovala především levicovější část SPD a také mladí sociální demokraté.

Eskenová a Walter-Borjans sice oceňují dosavadní úspěchy velké koalice, zároveň ale požadují zvýšení investic na ochranu klimatu nebo zvýšení minimální mzdy na 12 eur (306 korun) za hodinu. V kampani se nechali slyšet, že pokud CDU a CSU odmítnou vyjednávat o změnách koaliční smlouvy, doporučí stranickému sjezdu ukončit vládní spolupráci.

V takovém případě by spolkovou republiku mohla dočasně vést menšinová vláda CDU a CSU, nebo by se hledala nová koalice. Předčasné volby těsně předtím, než se Berlín ve druhé polovině příštího roku ujme předsednictví Evropské unie, jsou nepravděpodobné.

Sociální demokracie, jejíž vedení z velké části podporovalo pragmatiky Scholze s Geywitzovou, v posledních letech prochází těžkou krizí a opakovaně dosahuje nejhorších volebních výsledků od konce druhé světové války. Nové předáky musela strana hledat kvůli rezignaci Andreji Nahlesové, která skončila začátkem června po propadu strany ve volbách do Evropského parlamentu.

Témata:  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Německo Angela Merkelová Norbert Walter-Borjans Saskia Eskenová

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 12:34

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová řešily nečekaný problém: Pořadatelé olympiády je nechtěli pustit

České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.