Řekl také, že Německo pokračuje ve vyhodnocování toho, zda se mu vyplatí odložit plánované odstavení jaderných elektráren. Poslední tři jaderné elektrárny chce země definitivně uzavřít na konci letošního roku.

"Pokud jde o zásobovací bezpečnost, tak jsme nyní v mnohem lepší situaci, než se ještě před několika měsíci předpokládalo," řekl kancléř o rizicích nejistých dodávek plynu z Ruska. "Dobře jsme se připravili," uvedl.

Scholz zmínil, že Německo snižuje spotřebu plynu mimo jiné i tím, že opět aktivuje uhelné elektrárny držené v záloze. "Také víte, že v zátěžovém testu prověřujeme, zda by mělo smysl ponechat přes zimu v provozu jaderné elektrárny," řekl.

List The Wall Street Journal před několika dny napsal s odvoláním na německé vládní zdroje, že Německo kvůli energetické krizi neodstaví poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku. Ministr hospodářství Robert Habeck ale následně uvedl, že by to bylo špatné rozhodnutí, které by se nevyplatilo. Konečné rozhodnutí chce ale vláda učinit až podle výsledku zátěžových testů.

To, že je Německo i přes ruské utahování kohoutů na plynovodech na zimu lépe připraveno, než se předpokládalo, řekl Scholz také na pondělní tiskové konferenci v Praze po jednání s českým premiérem Petrem Fialou. Kancléř zdůraznil mimo jiné rychlé budování přístavních terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). První z nich chce Německo podle Scholze uvést do provozu již v lednu.

Německo rovněž rychle plní své zásobníky na plyn, podle aktuálního údaje z pondělního odpoledne byly naplněny z 82,7 procenta. Cílem vlády je, aby do října byly zásobníky plné z 85 procent a do listopadu z 95 procent. Již nyní je takřka splněn říjnový cíl.