Ještě dnes vstup obou zemí schválila také Spolková rada, která zastupuje německé regiony. Ratifikační proces nyní završí prezident Frank-Walter Steinmeier.

"Nestává se často, aby ve Spolkovém sněmu panovala taková jednota," prohlásil v debatě před hlasováním Johann Wadephul z opoziční konzervativní unie CDU/CSU. "Je to důležitý signál Rusku, že se nenecháme vydírat," doplnil.

Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. "Švédsko s Finskem byly dlouho přesvědčeny, že jejich bezpečnost může garantovat pouze neutralita. Brutální ruský útok na Ukrajinu tento postoj zvrátil," řekla poslancům ministryně obrany Christine Lambrechtová. "Krok Finska a Švédska je důležitý a je také správný, proto si zaslouží naši plnou podporu," zdůraznila.

Lambrechtová rovněž řekla, že rychlá ratifikace rozšíření NATO v Německu je důkazem spolehlivosti a solidárnosti Berlína. Dodala, že Evropa musí ve světle ruské agrese přehodnotit svou bezpečnost, což Německo již činí mimo jiné tím, že své armádě poskytlo ústavou zaručený zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).

Návrh zákona, kterým Německo rozšíření aliance ratifikuje, předložili společně vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Tento návrh většinově podpořila i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), označovaná jako populistická až krajně pravicová.

Čestný předseda AfD Alexander Gauland prohlásil, že jednou z příčin eskalace vztahů mezi Západem a Ruskem sice zůstává rozšiřování NATO na východ, ale že touhu Finů a Švédů po větší bezpečnosti je nutné respektovat.

Proti vstupu Finska a Švédska do NATO se rozhodně postavila ve Spolkovém sněmu jen postkomunistická Levice, která se označuje za protiválečnou a antimilitaristickou stranu. Levice nesouhlasí s rozšiřováním a existencí NATO a ostře odsuzuje i ruskou invazi na Ukrajinu.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Ještě v úterý tak učinily Norsko, Dánsko a Kanada, ve středu pak Estonsko s Islandem a ve čtvrtek ratifikační proces spustilo Polsko.

Český premiér Petr Fiala 3. července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Německo se ratifikaci rozhodlo zahájit dnes na poslední schůzi parlamentu před letní pauzou, další řádné zasedání Spolkového sněmu je totiž plánováno až na září. Po Spolkovém sněmu souhlas vyslovila i Spolková rada, což bylo stejně jako v případě poslanců považováno za formalitu, neboť vstup Finska a Švédska má v Německu širokou podporu.