Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nobelova cena za lékařství udělena. Objev tři vědců může porazit řadu vážných nemocí

Lékaři
Lékaři
Foto: Pixabay

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolínský institut.

Výzkum oceněné trojice vědců podle institutu otevírá cestu pro nové strategie v boji s chudokrevností, rakovinou a řadou dalších nemocí.

"Zvířata potřebují kyslík pro přeměnu potravy v energii. Zásadní význam kyslíku byl známý po staletí, jak se ale buňky adaptují na měnící se hladinu kyslíku, se dlouho nevědělo. William G. Kaelin, sir Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza přišli na to, jak buňky dokážou vnímat různou dostupnost kyslíku a přizpůsobit se tomu. Odhalili molekulární mechanismus, který reguluje aktivitu genů v reakci na proměňující se množství kyslíku," uvádí se na oficiálních stránkách Nobelových cen.

V praxi mohou buňky díky zmíněnému mechanismu přizpůsobit svůj metabolismus mimo jiné situacím, kdy se hladina kyslíku sníží - třeba ve svalech při intenzivním cvičení. Mechanismus vnímání hladiny kyslíku se uplatňuje i při vytváření červených krvinek, při imunitních reakcích nebo při vývoji plodu.

"Kupříkladu když cvičíte, spotřebováváte kyslík podstatně rychlejším tempem... a toto je mechanismus, který pomůže buňce zjistit, kolik kyslíku má k dispozici a jak se má chovat," uvedl Randall Johnson ze švédského Karolinského institutu, kde se Nobelova cena za fyziologii a lékařství každoročně uděluje. "Pokud vás postihne mozková mrtvice, do mozku najednou neproudí žádný kyslík... Buňky, mají-li přežít, musí najít způsob, jak se takové situaci přizpůsobit," vysvětlil dále Johnson.

The 2019 #NobelPrize in Physiology or Medicine has been awarded jointly to William G. Kaelin Jr, Sir Peter J. Ratcliffe and Gregg L. Semenza “for their discoveries of how cells sense and adapt to oxygen availability.” pic.twitter.com/6m2LJclOoL

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 7, 2019

Podle Nobelova výboru nyní experti pracují na vývoji léčebných metod, které jsou založeny buď na aktivaci, nebo blokaci mechanismu, jehož prostřednictvím buňky vnímají množství dostupného kyslíku.

Tajemník Nobelova výboru na Karolínském institutu Thomas Perlmann uvedl, že se dnes dovolal všem třem laureátům a mohl jim sdělit radostnou novinu. Nejdéle mu trvalo spojit se s Williamem Kaelinem, od jehož sestry dostal dvě telefonní čísla, ale až to druhé bylo správné. "Věděl jsem, že když některému z vědců zazvoní v 5:00 ráno telefon a číslo volajícího má spoustu cifer, znamená to někdy velmi dobrou zprávu, takže se mi srdce prudce rozbušilo. Je to celé trochu neskutečné," prohlásil Kaelin, kterého telefonát vzbudil ve 4:50 (v 10:50 SELČ) v jeho domově v Bostonu.

Trojice laureátů si rovným dílem rozdělí finanční prémii devíti milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých), která vedle diplomu a medaile na laureáty čeká. Kaelin zatím neví, jak peníze utratí, určitě prý je ale vynaloží "na dobrou věc".

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude rovněž oznámena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Témata:  Nobelova cena lékaři Švédsko

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.