reklama

"Rozumím tomu, že v časech pandemie koronaviru mohou být nutná rozhodná a centralizovaná opatření," poznamenala Jourová, podle níž opatření typu nouzových zákonů přijalo zatím 20 členských zemí, aby mohly prosadit nařízení, jako je třeba omezení vycházení.

"Z dlouhodobého hlediska existuje nebezpečí, že tato opatření demokracii oslabí," varovala ale zároveň eurokomisařka, podle níž musí být nouzová opatření ve všech zemích nezbytně nutná, přiměřená, časově omezená a podrobená demokratické kontrole. "Koronavirus nesmí zabít demokratický řád," zdůraznila Jourová v rozhovoru pro Die Welt.

Evropská komise nyní přezkoumává nouzová opatření ve všech členských zemích, kterých se to týká, aby zjistila, jestli některá nejdou proti demokratickým hodnotám a základním právům. Kritizované zatím v tomto ohledu bylo především Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán může díky novému zákonu zemi v době nouzového stavu řídit pomocí dekretů.

Jourová chce nejprve zákon a jeho používání podrobně analyzovat, má ale pochyby týkající se jeho časového omezení a efektivní parlamentní kontroly. "Kromě toho existuje nebezpečí, že při zpravodajství o krizi způsobené koronavirem začnou média cenzurovat," míní.

Maďarský zákon počítá s až pětiletým trestem odnětí svobody v případě šíření dezinformací. Právě toto neurčitě formulované ustanovení podle kritiků může představovat nebezpečí pro nezávislé novináře.

Evropská komise bude podle Jourové pečlivě sledovat, kdy budou výjimečná opatření v Maďarsku ukončena. "Očekávám od vlády, že se to stane v blízké budoucnosti. Pak přijde okamžik pravdy," podotkla.

reklama