Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbán podle analýzy neměl oprávnění jednat jménem EU s prezidenty Ukrajiny, Ruska a Číny

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér
Foto: fidesz.hu **www.fidesz.hu**

Maďarský premiér Viktor Orbán nebyl oprávněn jednat jménem Evropské unie s prezidenty Ukrajiny, Ruska a Číny ani s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem v rámci své "mírové mise". Je proto velmi pravděpodobné, že náklady na tyto cesty byly hrazeny z maďarského státního rozpočtu, vyplývá z analýzy serveru mfor.hu.

Aktivity maďarské vlády jsou dlouhodobě kritizovány Bruselem a většinou členských zemí EU, což se ještě zintenzivnilo po Orbánově oznámení, že podnikne mírovou misi k řešení válečné situace, uvedla autorka článku Dóra Kollárová.

Sekretariát Rady EU, které Maďarsko předsedá ve druhé polovině letošního roku, pro mfor.hu upřesnil, že Brusel hradí například účast na zasedání přípravných orgánů nebo dvouleté ministerské zasedání Světové obchodní organizace (WTO). Dále pokrývá náklady související se summity nebo setkáními na úrovni ministrů mezi EU a třetími zeměmi.

Orbánovy cesty by mohly spadat do této druhé kategorie pouze v případě, že by šlo o jednání, kde delegáti EU vystupují jménem Unie. Jelikož však Orbán neměl oprávnění jednat s ruským prezidentem ani čínským lídrem, je pravděpodobné, že tyto cesty byly financovány z maďarských veřejných prostředků.

Orbán po převzetí rotujícího předsednictví v Evropské radě v červenci navštívil Ukrajinu, Rusko, Čínu a Spojené státy, přičemž tyto zahraniční cesty označil za "mírovou misi". Lídři EU následně uvedli, že maďarský premiér při těchto jednáních nemluvil jménem celé 27členné Unie. 

Témata:  EU Maďarsko Viktor Orbán

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.