Papež rovněž v rozhovoru s italským deníkem uvedl, že před dvěma týdny mu maďarský premiér Viktor Orbán ve Vatikánu sdělil, že Putin plánuje ukončit válku 9. května. Ten den slaví Rusko konec druhé světové války.

Podle deníku Corriere della Sera papež přemýšlí, co Putina k nynější válce vedlo. "Možná štěkání NATO u ruských dveří přimělo šéfa Kremlu jednat takto zle a vyvolat konflikt," řekl papež. Dodal, že to nemůže označit za příčinu, ale že to možná k Putinovu rozhodnutí přispělo.

"Hned první den války jsem zavolal ukrajinskému prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, Putinovi jsem nevolal," řekl papež. "Šel jsem také za ruským velvyslancem (ve Vatikánu), aby mi to vysvětlil, a řekl jsem mu: Prosím, zastavte to," připomněl papež svůj neobvyklý krok, kdy přišel osobně na ruskou ambasádu hned druhý den války. "Po dvaceti dnech války jsem požádal kardinála (Pietra) Parolina, aby poslal Putinovi vzkaz, že jsem ochoten jet do Moskvy," řekl také papež. Dodal, že šéf vatikánské diplomacie Parolin zatím nedostal odpověď.

Ukrajinští představitelé, včetně Zelenského, papeže už dříve požádali, aby přijel na Ukrajinu. "Do Kyjeva nyní nepojedu. Nejdříve musím jet do Moskvy, nejdříve se musím setkat s Putinem," řekl italskému deníku papež. Někteří se domnívají, že prostředníkem k dojednání schůzky s Putinem by mohl být moskevský patriarcha Kirill. Tento lídr ruské pravoslavné církve, který má blízko Putinovi, ruskou invazi na Ukrajině podporuje. "Mluvil jsem s ním přes internet 40 minut, přečetl mi seznam důvodů pro ospravedlnění této války. Vyslechl jsem ho a řekl mu, že to vůbec nechápu," vysvětlil papež, proč Kirill schůzku s Putin zřejmě nesjedná.

Papež také deníku řekl, že dnes ho čeká chirurgický zákrok kvůli bolestem kolena, které ho trápí už několik týdnů. "Mám natržený vaz, tak doufám, že mi tento malý zákrok pomůže," uvedl papež.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.