Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Papeže Františka hluboce zarmoutila smrt britské královny

František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires, Argentina), je 266. papež katolické církve, suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve dne 13. března 2013.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires, Argentina), je 266. papež katolické církve, suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve dne 13. března 2013.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Papeže Františka hluboce zarmoutila smrt britské královny Alžběty II. V kondolenčním vzkazu novému králi Charlesovi III. vyzdvihl "velkorysou službu (britskému) národu a Společenství, příkladnou oddanost úkolům, pevné svědectví víry v Ježíše Krista" zesnulé panovnice.

Papež František byl poslední hlavou katolické církve, jež se osobně setkala s britskou panovnicí. Přijal ji v roce 2014 ve Vatikánu. Královna se za své 70 let dlouhé vlády setkala s dalšími třemi Františkovými předchůdci - Benediktem XVI. v roce 2010, Janem Pavlem II. v letech 1980 a 1998 a Janem XXIII. v roce 1961, uvádí vatikánská média.

Alžběta II. byla také nejdéle sloužící hlavou anglikánské církve. Za její vlády se vztahy s katolíky zlepšily, byť některé třecí plochy dále zůstávají, uvedla agentura ANSA.

Zmiňuje například dokument papeže Benedikta XVI. Anglicanorum coetibus z roku 2009, který umožňoval vstup mezi katolíky anglikánským kněžím, kteří nesouhlasili se směřováním své původní církve.

Témata:  Královna Alžběta II. Papež František

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.