Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet obětí únorového zemětřesení v Turecku se zvýšil na 47.975

Následky zemětřesení
Následky zemětřesení
Foto: Pixabay

Počet obětí únorového zemětřesení v Turecku se zvýšil na 47.975, oznámil dnes šéf úřadu pro řešení následků katastrof (AFAD). Otřesy ze 6. února postihly též severozápad Sýrie, kde zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí.

Šéf úřadu AFAD Yunus Sezer uvedl, že mezi téměř 48.000 obětí v Turecku je 6278 cizinců, většinou syrských migrantů, kteří do Turecka utekli před válkou ve své vlasti. Mezi mrtvými je i jedna Češka, která v Turecku dlouhodobě žila.

Jih Turecka u hranic se Sýrií a severozápad Sýrie postihly 6. února dva otřesy o síle 7,7 a 7,6 stupně, po nichž následovaly tisíce menších otřesů; 20. února stejnou oblast v Turecku zasáhly otřesy o síle 6,4 a 5,8 stupně, kvůli nimž zemřelo několik dalších osob.

Ze sutin byla i díky záchranářům z ciziny, včetně týmu z Česka, zachráněna řada přeživších. Poslední živé z trosek vyprostili podle místních médií 12 dní po otřesech. Šlo o rodiče s dítětem, kteří v troskách domu strávili 296 hodin. Dítě ale krátce poté zemřelo.

Při zemětřesení se zřítilo či bylo vážně poškozeno na 200.000 budov, mnohé proto, že při jejich stavbě nebyly dodrženy předpisy. Místní úřady, podle tureckých opozičních serverů obzvlášť před volbami, v minulosti udělovaly takzvané stavební amnestie, kdy za úplatu povolily pokračovat ve stavbě, ač dům nesplňoval všechny předpisy. Kvůli zříceným domům bylo zatčeno zatím přes 250 lidí, podezřelí jsou ze zanedbání předpisů či z korupce.

Témata:  Turecko zemětřesení

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.