Počet obětí zemětřesení v Turecku přesáhl 45.000, i se Sýrií jich je přes 51.000

Provincie na jihu Turecka a oblast na severu Sýrie zasáhly 6. února dva silné otřesy o síle 7,7 a 7,6 stupně, po nichž následovaly v dalších dnech tisíce dalších. V Turecku při nich utrpělo zranění více než 108.000 osob a statisíce lidí byly nuceny opustit domovy. Mnozí z nich stále bydlí ve stanech či v provizorních přístřešcích.

Prezident Recep Tayyip Erdogan slíbil začít s obnovou už tento měsíc a do roka postavit lidem nové domy. Řada odborníků to ale označila za nerealistické, mnozí se navíc obávají, že rychlá výstavba bude na úkor dodržení stavebních předpisů. Jejich porušování v minulosti přitom z přispělo ke zřícení velké části domů při únorovém zemětřesení.

Erdogan dnes v parlamentu v Ankaře před členy své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prohlásil, že prezidentské a parlamentní volby se uskuteční 14. května, tedy v termínu, který oznámil před zemětřesením. V posledních týdnech se ale spekulovalo o tom, že kvůli následkům zemětřesení budou volby později. Podle zákona se musí hlasování uskutečnit do června.

Nadcházející volby jsou považovány za dosud největší výzvu pro Erdogana, který vládne zemi dvacet let, nejprve jako premiér a od roku 2014 je prezidentem. Turecko se už několik let potýká s vysokou inflací, růst cen umocnila energetická krize a další problémy přineslo zemětřesení. Nicméně opozice se stále nedokázala shodnout na jednom kandidátovi, jméno chtěla oznámit 13. února, kvůli zemětřesení to ale odložila. Jednat by o tom měla ve čtvrtek. Nejčastěji zmiňovanými jmény pro společného kandidáta opozice jsou lídr Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu či starostové Istanbulu a Ankary Ekrem Imamoglu a Mansu Yavaş, oba rovněž ze strany CHP. Imamoglu byl ale v listopadu nepravomocně odsouzen ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení za urážku volební komise v roce 2019, což ho může z boje o hlavu státu vyřadit.

Turecký prezident dnes také v parlamentu znovu odmítl kritiku opozice, že vláda reagovala na zemětřesení pomalu a nedostatečně. "Několik málo hodin po zemětřesení naši ministři kontaktovali postižená města a začali koordinovat práci," řekl dnes Erdogan podle agentury AFP. Přitom několik dní po zemětřesení Erdogan připustil, že záchranné operace a pomoc nebyla tak rychlá, jak by chtěl. Dnes před poslanci své strany řekl, že to bylo i v kvůli špatným povětrnostním podmínkám. Také toto pondělí Erdogan řekl, že vládní pomoc v prvních dnech nebyla tak účinná, jak by si přál.

Podle úřadu AFAD se při únorovém zemětřesení v Turecku zřítilo nebo bylo vážně poškozeno více než 160.000 budov s 520.000 byty. Z postiženého regionu, který byl zasažen více než 11.000 následnými otřesy, uprchly asi dva miliony lidí. AFAD uvedl, že vystavěl přes 350.000 stanů v 332 lokalitách. Na 162 místech byly postaveny kontejnerové domy.

Témata:  zemětřesení,  Turecko,  Sýrie