Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle Dudy je válka na Ukrajině terorismus a pykat musí i ti, kdo dávali rozkazy

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Polský prezident Andrzej Duda dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě označil Ruskem zahájenou válku na Ukrajině za terorismus. Podle agentury Reuters zároveň zdůraznil, že za spáchané zločiny musejí před soudem stanout i ti, kdo dávali rozkazy.

Duda dnes na Ukrajinu přijel s prezidenty Estonska Alarem Karisem, Litvy Gitanasem Nausédou a Lotyšska Egilsem Levitsem. Jde o první cestu hlav států na Ukrajinu od 24. února, kdy Rusko zahájilo agresi proti sousednímu státu. Předtím napadenou zemi navštívilo několik předsedů vlád, mezi nimi český premiér Petr Fiala, a tři čelní představitelé Evropské unie.

Před rozhovorem se Zelenským prezidenti Polska a Pobaltí společně zavítali do měst Borodjanka a Buča u Kyjeva, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody. Po jejich osvobození vyšly najevo barbarské zločiny, které tam ruští vojáci spáchali na civilním obyvatelstvu.

"Toto není válka, toto je terorismus," prohlásil na večerní tiskové konferenci Duda pod dojmem z návštěvy v Buči a Borodjance.

Litevský prezident Nauséda zareagoval ještě hned v Borodjance. "Tady ukázala svou tvář temná stránka lidstva," napsal na Twitteru. "Brutální válečné zločiny spáchané ruskou armádou nezůstanou nepotrestány," dodal.

Rusko opakovaně popírá, že by se při bojových operacích zaměřovalo na civilní cíle, přestože záběry z bombardovaných měst a obcí jasně ukazují množství zničených obytných domů a objektů civilní infrastruktury. Obvinění z válečných zločinů páchaných ruskými vojáky Kreml označuje za provokace a falešné zprávy.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  válka na Ukrajině Andrzej Duda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.