Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se Afghánistán řítí do "nejhorší humanitární krize naší doby". V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí, uvedla Baerbocková. V asijské zemi navíc stále zůstává na 15.000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení, uvedla dnes agentura DPA.

"Velká část (afghánské) ekonomiky zkolabovala a mnoho lidí trpí hladem," prohlásila Baerbocková. Podle ní některé rodiny prodávají své dcery, aby měly peníze na jídlo. Podle ministryně během zimy bude humanitární a potravinovou pomoc potřebovat až 24 z 38 milionů obyvatel Afghánistánu.

Ve středu Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci, jež umožňuje Afghánistánu poskytovat humanitární pomoc. Německo podle Baerbockové dá prostředky výlučně agenturám OSN a nevládním organizacím. Německo se chce příští rok vrátit do země s vlastním personálem. "Nejedná se ale o legitimizaci nebo uznání vlády Tálibánu," uvedla Baerbocková. Řekla, že nemá v úmyslu navštívit Kábul, ale že němečtí diplomaté udržují otevřené komunikační kanály s Tálibánem.

Německá vláda chce také ulehčit úřední postupy pro přesídlení lidí z Afghánistánu. V zemi je stále zhruba 15.000 osob, kterým Německo slíbilo možnost se přestěhovat. Jedná se o bývalé spolupracovníky německé armády a německých institucí a jejich blízké. Volnější by měla být například pravidla pro určení blízkých rodinných příslušníků. "Nezapomněli jsme na ně," uvedla Baerbocková. Podle předchozích informací v souvislosti s nástupem vlády Tálibánu evakuovalo Německo z Afghánistánu přes 5000 lidí.

Témata:  Afghanistán

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.