reklama

Další návrh nového azylového a migračního systému, který loni představila Evropská komise, by podle nich proto měl mít vyšší cíle a nespolupracující země k solidaritě donutit, uvedla agentura Reuters.

"Ve své současné podobě neposkytuje pakt dostatečné záruky postiženým členským státům," uvedli ve společném prohlášení ministři Řecka, Španělska, Itálie, Malty a Kypru.

Evropská unie už od migrační krize před několika lety marně vyjednává o změně pravidel takzvaného Dublinského systému. Od chvíle, kdy komise v roce 2016 do návrhu novely zapracovala systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl do dalších zemí v případě nezvladatelně velkého náporu na jeden členský stát, se diskuse zasekly na odporu zemí ze středu a východu EU.

Česká republika, Polsko či Maďarsko podobné řešení zásadně odmítají. Situaci neodblokovaly různé pokusy o úpravy původního plánu ani zcela nový loňský návrh nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

"Nemůžeme dopustit, abychom tu měli pět středozemských členských států, které budou nést veškerý tlak za zbytek Evropské unie... Je nutné, aby solidarita byla povinná," řekl Reuters řecký ministr pro migraci Notis Mitrakis.

"Není dál možné, abychom byli trestáni za svou geografickou polohu," doplnil ho maltský ministr Byron Camilleri. Situace ve východním Středomoří bude jedním z témat summitu EU příští týden v Bruselu.

Právě možná "povinná solidarita" v rámci nového azylového a migračního systému u některých členských států včetně Česka nejspíš narazí na odpor. Evropská komise loni navrhla, aby v krizových situacích mohl Brusel členským zemím nařídit, aby převzaly určitý počet migrantů nebo zařídily jejich návrat do zemí původu. Návrh počítá s tím, že pokud stát běžence z přetížených zemí EU či lidi zachráněné na moři přijme, dostane na každého člověka příspěvek 10.000 eur (270 tisíc korun). Když to odmítne, může zařídit jejich návrat do vlasti na vlastní náklady.

Počet migrantů, kteří přicházejí do Evropské unie, už od dob vrcholu migrační krize v roce 2015 citelně poklesl. Loni se do Evropy převážně po moři dostalo asi 95.000 lidí, což je desetkrát méně než před pěti lety; většina migrantů skončila v Řecku, Španělsku a Itálii, potíže situace dál dělá i malé Maltě.

reklama