"Průzkum ukazuje, že opatření přijatá Evropskou unií jako odpověď na ruskou útočnou válkou proti Ukrajině mají i nadále silnou podporu mezi občany," uvedl Eurobarometr. Všem opatřením, na která se Eurobarometr ptal, však podpora klesla. Nejvíce to bylo patrné u finanční podpory Ukrajině, kde podíl lidí vyjadřujících úplný či částečný souhlas klesl o deset procentních bodů na 70 procent, či v případě sankcí proti Rusku, kterým klesla podpora o devět procentních bodu na 71 procent.

Podobný vývoj je patrný i v Česku. Například podpora sankcím proti Rusku klesla o 17 procentních bodů na 58 procent. O 17 procentních bodů na 43 procent klesl podíl souhlasných stanovisek s dodávkami zbraní Ukrajině; nesouhlasných stanovisek je naopak 52 procent. O 21 procentních bodů na 51 procent klesl souhlas s poskytováním finanční pomoci Kyjevu. Zhruba 60 procent lidí v ČR a na Slovensku je pro přijetí válečných uprchlíků, což je nejmenší podíl v EU. S humanitární pomocí souhlasí na 80 procent Čechů, o 11 procentních bodů méně než v dubnu.

Přes 80 procent respondentů v celé Evropské unii schvaluje kroky na snížení energetické závislosti na Rusku, v Česku je to téměř 70 procent respondentů. S tvrzením, že růst cen plynu především způsobuje agresivní počínání Ruska, úplně či částečně souhlasí 45 procent českých respondentů, opačného názoru jich je 49 procent. V EU s tvrzením souhlasilo 56 procent oslovených.

Zhruba polovina unijních občanů je alespoň částečně spokojená, jak na válku na Ukrajině zareagovaly Severoatlantická aliance a jejich národní vlády. V případě ČR je s přístupem vlády spokojeno 41 procent respondentů a nespokojeno 54 procent respondentů. Téměř šest z deseti unijních respondentů vyjádřilo spokojenost s reakcí svých spoluobčanů, v ČR to je 50 procent lidí.

Eurobarometr průzkum uskutečnil v druhé polovině listopadu v 27 unijních zemí na vzorku zhruba 26.000 respondentů. V ČR to byl vzorek 1050 lidí.