Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poláci většinou podporují kroky vlády na hranici a je proti přijetí migrantů

Mateusz Morawiecki
Mateusz Morawiecki
Foto: mr.gov.pl

Více než polovina Poláků kladně hodnotí počínání vlády na východní hranici země a podporuje vybudování více než pět metrů vysoké hraniční zábrany, která má podle vlády Polsko ochránit od přílivu migrantů, pokoušejících se dostat do Evropské unie z Běloruska. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar, o kterém dnes informoval opoziční list Gazeta Wyborcza.

Polsko a EU obviňují Minsk, že migrační krizi vyvolal v odvetě za sankce uvalené EU kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Počínání vlády na hranici s Běloruskem velmi dobře hodnotila čtvrtina dotázaných, dalších 29 spíše dobře. Dohromady tedy kroky vlády ocenilo kladně 54 procent Poláků, a to spíše muži než ženy. V této skupině také převažovali lidé s nižším vzděláním.

Naopak velmi špatně postup vlády hodnotilo 19 procent účastníků a stejné množství spíše špatně. Ve skupině 38 procent kritiků kabinetu převládají ženy a lidé s vyšším vzděláním.

Postup vlády podporuje drtivá většina voličů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a krajně pravicové strany Konfederacja (Konfederace), jakož i dvě třetiny stoupenců opoziční Polské lidové strany, reprezentující polský venkov. Voliči Levice a centristického hnutí Polsko 2050 jsou v této věci rozděleni. Nejhůře vládu odsuzují stoupenci liberální Občanské koalice.

Nápad s vybudováním 5,5 metru vysoké zábrany na hranici s Běloruskem, která má stát v přepočtu více než 8,6 miliardy Kč, schvaluje 54 procent dotázaných, 39 procent má opačný názor.

Pro přijetí uprchlíků, kteří uvízli na bělorusko-polské hranici, se vyslovilo 26 procent dotázaných, proti však bylo 69 procent. Proti jsou prakticky všichni voliči PiS a Konfederacje, zatímco přívrženci opozice jsou rozděleni.

Na otázku, zda Polsko má přijmout tyto uprchlíky a v případě, že si to přejí, umožnit jim cestu do dalších zemí Evropské unie, odpověděla kladně čtvrtina dotázaných, 71 procent záporně.

S ubytováním uprchlíků ve svém sousedství nemá problém 47 procent Poláků, 49 procent je proti.

Gazeta Wyborcza upozornila, že ve výše položených otázkách byl použit výraz uprchlíci, namísto migranti.

"V záležitosti hranic mají vládnoucí za sebou jak své voliče, tak část voličů opozice. A to přes kritiku domácího i mezinárodního veřejného mínění. Strana PiS je obviňována z porušování mezinárodního práva, z vytlačování migrantů, včetně dětí, do běloruských lesů bez možnosti požádat o azyl v Polsku," konstatoval deník.

Pokud ale vláda spoléhala na to, že konflikt a bezohledné zacházení s migranty zadrží odliv voličů od vládního tábora, tak se tak neděje, upozornila Gazeta Wyborcza. Velká část Poláků sice ospravedlňuje počínání vlády na hranicích, současně ale podpora PiS již v několika průzkumech klesla na rekordně nízkou úroveň 30 procent.

Příčinou je nejspíše zdražování, zejména paliv, a obavy z rostoucích úroků půjček, jakož i neschopnost vlády poradit si s další vlnou pandemie. Je ale možné, že nebýt krize vyvolané běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, vládní strana by přišla o ještě více voličů, připustil list.

Témata:  Polsko Mateusz Morawiecki migrace

Související

Aktuálně se děje

10. května 2025 15:53

Kateřina Bartošková se rozhodla vydat jinou cestou. Na rozdíl od Jiřího Bartošky se celý život drží v ústraní

Smrt Jiřího Bartošky (†78) zasáhla český veřejný prostor jako blesk z čistého nebe. Oblíbený herec a prezident karlovarského filmového festivalu odešel ve čtvrtek ve svém domově, obklopen těmi, kteří pro něj znamenali nejvíc – svou rodinou. Ve stínu smutku ale veřejnost nyní znovu objevuje i jeho dceru Kateřinu (47), kterou se slavný herec celý život snažil chránit před světly reflektorů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

raketový systém Patriot

Rakety Patriot jsou pro Ukrajinu klíčové. Proč nedokáže vyrobit vlastní náhradu?

Ukrajinská města v posledních týdnech čelila smršti ruských balistických útoků, které si vyžádaly desítky civilních obětí. Útočné rakety Iskander s klastrovými hlavicemi zabíjely v Sumách i v Kryvém Rihu, v Kyjevě se podařilo část střel zneškodnit, přesto čtyři zasáhly cíl – zemřelo 12 lidí a téměř 90 jich bylo zraněno. Ukrajinská protivzdušná obrana, dříve považovaná za jednu z nejlepších v Evropě, naráží na limity. Důvod? Nedostatek moderních systémů typu Patriot, jejichž efektivitu Ukrajina nedokáže domácími silami nahradit.