Hned druhý den invaze na Ukrajinu se objevila zpráva o ostřelování ruské vojenské základny Millerovo v Rostovské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou. Prvního dubna média informovala o požáru pohonných hmot v Belgorodu poblíž Ukrajiny. O dvacet dní později propukl požár ve výzkumném ústavu ministerstva obrany v ruském městě Tver severně od Moskvy a vyžádal si tam oběti na životech. Koncem dubna se rozšířil mohutný požár v ropném skladu v ruském městě Brjansk ve stejnojmenné oblasti hraničící s Ukrajinou.

O dva dny později se Rusko potýkalo s požárem v muničním skladu v Belgorodské oblasti u obce Staraja Nelidovka jen asi 30 kilometrů od ukrajinských hranic. Stejnou noc přišlo hlášení o výbuších z města Kursk, které také leží nedaleko Ukrajiny. Z ruské Voroněže poté přišla zpráva o zničení výzvědného bezpilotního letounu. V posledních dnech kromě toho ruská i zahraniční média několikrát informovala o explozích v Belgorodu, které mohly vzniknout při zaktivování protivzdušné obrany.

Analytici z investigativní organizace Conflict Intelligence Team, která se zaměřuje na různé aspekty ozbrojených konfliktů, připouštějí, že útok na sklad pohonných hmot v Belgorodu z 1. dubna mohli provést ukrajinští armádní piloti. Pokud tomu tak bylo, museli letět nízko nad zemí, aby se vyhnuli ruské protivzdušné obraně.

Ukrajinský armádní expert Serhij Hrabskyj je toho názoru, že Ukrajina může provádět útoky mimo své území například pomocí tureckých dronů Bayraktar, které má k dispozici. Také bývalý zástupce šéfa ukrajinské kontrarozvědky SBU Viktor Jahun souhlasí, že ukrajinské síly jsou s to zaútočit v Rusku, protože mají k dispozici zkušené piloty letounů a dronů i dělostřelce a protivzdušná obrana v Belgorodské oblasti je podle něj ve špatném stavu.

"Rusko kdysi mělo mocný raketový křižník, jmenoval se Moskva a měl zajišťovat protivzdušnou obranu celého námořního uskupení v Černém moři. A kde je teď? Asi tam, kde jsou všechny systémy protivzdušné obrany okolo Belgorodu, v tom stejném stavu," řekl Jahun s odkazem na ruský křižník, který se v polovině dubna potopil.

Za sérií výbuchů v ruských vojenských a ropných skladech můžou podle něj ale stát i sami Rusové, kteří se snaží zakrýt tamní chaos. Rusko může schválně ničit sklady s pohonnými hmotami a náboji, aby bylo těžší zjistit příčiny katastrofických ruských ztrát na začátku války. "Co (Rusové) lili do tanků, že už po 100 nebo 200 kilometrech nejely?" ptá se Jahun. "Vypovídá to o tom, že není jasné, co se v těch ropných skladech děje, a že je snazší je zničit než za to potom zodpovídat," říká Jahun.

Také ruský armádní analytik Jurij Fjodorov souhlasí, že požáry ve skladech mohou být snahou o zakrytí korupce, která je v ruské armádě velmi rozšířená. "Jestli se ukáže, že ve skladu ropy nebo paliv a maziv se nedostává velké množství benzínu či nafty a tak dále, je někdy lehčí sklad zapálit... a vinu svalit na sabotážní a výzvědné skupiny z Ukrajiny, které neznámo jakým způsobem pronikají do nejpřísněji střežených objektů v ruských příhraničních oblastech," podotýká Fjodorov.

Ruský vojenský expert ale nevylučuje, že za útoky mohou stát ukrajinští agenti: "Rusko nemilosrdně bombarduje ukrajinská města, sklady, železniční zařízení a myslí si, že je v právu. Válka je válka... a Rusko musí chápat, že za to bude platit." Nejpravděpodobnější vysvětlení pro požár ve výzkumném ústavu ve městě Tver nedaleko Moskvy je ale podle Fjodorova nedbalost a špatná požární ochrana.

Z útoků na strategické objekty v Rusku navíc může těžit i Moskva, která jimi může argumentovat, aby nadchla více lidí pro účast v bojích. "Tyto informace lze v určitém okamžiku použít při mobilizaci obyvatelstva, říct, že zemi hrozí okupace ukrajinskými fašisty a podobně," domnívá se Hrabskyj.