Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před rokem Hamás rozpoutal v Izraeli masakr. Tel Aviv mu vyhlásil válku, která trvá dodnes

Válka v Gaze
Válka v Gaze
Foto: News.xinhuanet.com

Dne 7. října 2023 ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás zahájilo novou vojenskou ofenzívu proti Izraeli, během níž zahynulo více než 1200 lidí, převážně civilistů, a bylo uneseno přes 240 rukojmích. Izraelská vláda na útok okamžitě zareagovala vyhlášením válečného stavu, který pokračuje i po roce.

Útok vyvolal mezinárodní odsouzení, včetně silných reakcí od představitelů Evropské unie a mnoha dalších zemí, včetně Slovenska. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce, a nařídil mobilizaci bezpečnostních složek a zahájení odvetných útoků.

Spojené státy a další státy útok Hamásu odsoudily, zatímco Írán jej podpořil. Turecký prezident Erdogan varoval před nebezpečnou eskalací konfliktu. Izraelský ministr obrany Joav Galant okamžitě zmobilizoval záložníky a vyhlásil výjimečnou situaci v blízkosti Pásma Gazy.

Izrael začal s odvetnými leteckými údery, přičemž boje mezi izraelskou armádou a palestinskými militanty pokračovaly na mnoha místech. Počet obětí na izraelské straně rychle rostl, stejně jako v Pásmu Gazy, kde počet mrtvých dosáhl více než 230. Hamás tvrdil, že odpálil přes 5000 raket na Izrael, i když izraelská armáda zaznamenala kolem 3000 raketových útoků.

Po roce od útoku zůstává v palestinském zajetí kolem 101 rukojmích. Konflikt mezitím eskaloval také na severní hranici Izraele, kde šíitské militantní hnutí Hizballáh, podporované Íránem, bojuje proti izraelským silám.

Izraelská armáda od září zesílila své operace v severním pohraničí s cílem znovu zabezpečit tuto oblast pro návrat vysídlených obyvatel. Eskalace konfliktu v Libanonu si do konce září vyžádala více než 1110 obětí.

Témata:  Válka v Izraeli s Hamásem Izrael Gaza

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 12:17

Poslanci si přidali. Platy si zvedli o sedm tisíc

Platy vrcholných politiků se v letošním roce zvýší o téměř sedm procent, zatímco v následujících letech budou růst maximálně o pět procent ročně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu: Co to znamená pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.