reklama

"Musíme dát Ukrajině to, co potřebuje, aby byla silná dnes, aby mohla být silná i zítra u stolu, když se bude jednat o trvalém a spravedlivém míru," uvedla von der Leyenová v Evropském parlamentu.

Vyjádřila se tak před zasedáním lídrů Evropské unie, které začne ve čtvrtek v Bruselu. Lídři členských zemí budou při jednáních o nové podpoře pro Ukrajinu čelit velké výzvě v podobě opozice Maďarska, nejbližšího spojence Ruska v EU, píše AFP.

Von der Leyenová doporučila zahájení oficiálních jednání o vstupu Ukrajiny do EU a roste tlak na to, aby bylo Kyjevu ve formě finanční pomoci poskytnuto v příštích čtyřech letech 50 miliard eur. "Vzhledem k protahování války musíme dokázat, co to znamená podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak je třeba," řekla.

"Ukrajina nebojuje jen proti útočníkům, ale také za Evropu, a vstup do naší rodiny bude pro Ukrajinu konečným vítězstvím. Při tomto musíme sehrát rozhodující roli," dodala.

Ve snaze překonat námitky Maďarska se očekává, že Evropská komise ve středu uvolní deset miliard eur pro Budapešť. Tento možný krok podle kritiků představuje ústupek Bruselu v jeho sporu ohledně právního státu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Není přitom jasné, zda tento krok dokáže odvrátit případně spory na summitu EU.

Předsedkyně EK v listopadu doporučila lídrům EU otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. V případě Gruzie komise doporučila udělení kandidátského statutu. Uvedl to server CNN.

Vzhledem k výsledkům dosaženým Ukrajinou a Moldavskem v pokračujícím reformním úsilí EK doporučila, aby Rada EU zahájila přístupová jednání s oběma zeměmi. V případě Gruzie Komise vzhledem k dosaženým výsledkům doporučuje, aby členské země EU udělily Gruzii statut kandidátské země za předpokladu, že podnikne několik doporučených kroků.

Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, eurokomise doporučuje zahájit přístupová jednání s touto zemí, až bude dosaženo potřebného stupně souladu s kritérii členství. Von der Leenová upřesnila, že Sarajevo musí vyvinout další úsilí ke splnění klíčových priorit uvedených ve stanovisku EK.

Zpráva EK poskytuje podrobné hodnocení současného stavu a pokroku v eurointegračním úsilí, kterého dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie , Srbsko, Turecko a poprvé také Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.

Komise se zaměřila zejména na pokrok v provádění základních reforem a na poskytnutí jasných pokynů k budoucím reformním prioritám. Zároveň zdůraznila, že přistoupení je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který závisí na pokroku dosaženém každou zemí.

"Rozšíření je životně důležitou politikou Evropské unie. Dokončení rozšiřování je výzvou dějin, přirozený horizont naší Unie. Dobudování Unie má také silnou ekonomickou a geopolitickou logiku. Dosavadní vlny rozšíření ukázaly obrovské výhody pro přistupující země i pro EU. Bude to vítězství pro všechny nás, uvedla šéfka eurokomise.

Zelenskyj po návštěvě von der Leyenové v Kyjevě uvedl, že očekává, že přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií začnou ještě letos. "Od předsedkyně Evropské komise jsem slyšel pozitivní signály ohledně našeho pokroku pro začátek jednání," řekl Zelenskyj ve večerním videovzkazu. Von der Leyenová dříve pochválila Ukrajinu za pokrok v oblasti reforem, kterého Kyjev dosáhl i v době války.

"Musím říct, že jste udělali velký pokrok. Je působivé to vidět," uvedla šéfka EK po setkání se Zelenským v Kyjevě. "Vedete existenční válku a zároveň hluboce reformujete svou zemi," ocenila Ukrajinu.

"Dosáhli jste mnoha milníků při reformě vašeho soudního systému, omezení vlivu oligarchů, boji proti praní špinavých peněz a mnoho dalšího," řekla s tím, že jde o výsledek tvrdé práce. Ocenila také významný pokrok Kyjeva v modernizování ukrajinského hospodářství.

Ukrajina je podle ní velmi blízko ke splnění požadavků potřebných ke vstupu do Evropské unie. O začátku přístupových rozhovorů by měli rozhodovat lídři členských států EU v prosinci. Zelenskyj v proslovu uvedl, že Ukrajinci by si měli zvyknout na integraci do EU. Čas, kdy bude ukrajinská vlajka vlát v Bruselu spolu s vlajkami dalších členských států Unie, se podle něj blíží.

Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.