Prezidentské volby v USA přepsaly v několika ohledech historii

Demokrat Biden se ve svých osmasedmdesáti letech stane nejstarším americkým prezidentem, který se ujal mandátu v prvním funkčním období. Dosud nejstarším "prvním mužem" USA byl republikán Ronald Reagan, který do druhého volebního období nastupoval v roce 1985 ve věku 73 let. Benjamínkem mezi prezidenty byl naopak Theodore Roosevelt, který se úřadu ujal v roce 1901, kdy mu bylo 42 let.

Biden se o získání prezidentské kandidatury pokoušel již v roce 1988, z kampaně ale odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v primárkách v roce 2008, skončil velmi záhy. Tehdejší vítěz voleb Barack Obama mu ale nabídl funkci viceprezidenta, v níž Biden působil osm let.

Budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová (56), která je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, se stane první americkou viceprezidentkou v historii. Do této funkce byla Harrisová nominována jako třetí žena v pořadí. První se v roce 1984 stala demokratka Geraldine Ferrarová, kterou si jako svou pravou ruku vybral Walter Mondale. V roce 2008 ji následovala republikánka Sarah Palinová, která byla volbou Johna McCaina.

Vůbec první ženou, kterou do prezidentských voleb vyslala velká politická strana, byla v roce 2016 Hillary Clintonová. Někdejší první dáma USA i ministryně zahraničí prohrála s dosluhujícím prezidentem Donaldem Trumpem. O Bílý dům se pokoušela i roce 2008, tehdy se nakonec stal demokratickým kandidátem Barack Obama, který volby vyhrál.

První ženou, která se rozhodla jít do prezidentského klání v USA společně s muži, byla v roce 1964 Margaret Chase Smithová, republikánská senátorka z Maine.

Volební účast loňských voleb téměř 67 procent byla nejvyšší za uplynulých 120 let. V letech 1860 a 1876 činila podle serveru The American Presidency Project přes 81 procent, což bylo historicky nejvíce. Server eviduje volební účast od roku 1828.

Díky mimořádně vysoké volební účasti oba kandidáti překonali rekord v absolutním počtu získaných hlasů, který od roku 2008 držel demokrat Barack Obama. Ten si tehdy připsal hlasy zhruba 69,5 milionu lidí. Biden loni získal hlas více než 81 milionů voličů (51,3 procenta), Trumpa volilo přes 74 milionů lidí (48,7 procenta). Biden při prosincovém hlasování volitelů získal v souladu s výsledky lidového hlasování 306 hlasů, zatímco Trump 232.

Loňské volby (prezidentské i kongresové) byly také podle organizace Center for Responsive Politics i dalších zdrojů nejdražší v historii. Kandidáti, strany a jim nakloněné skupiny za všechny kampaně s hlasováním utratily téměř 14 miliard dolarů (328 miliard korun), z toho 6,6 miliardy připadlo na prezidentské volby. Výdaje demokratů byly dvakrát vyšší než u republikánů.

Trump se zařadil k osmi dalším šéfům Bílého domu, kterým se nepodařilo obhájit mandát. Zatím naposledy tento osud potkal George Bushe staršího, který v roce 1992 prohrál s Billem Clintonem, a Jamese Cartera, jehož v roce 1980 zastínil Ronald Reagan. V předchozích letech neuspěli též John Adams (1800), Martin Van Buren (1840), Grover Cleveland (1888), Benjamin Harrison (1892), William Taft (1912) a Herbert Hoover (1932).

Témata:  USA,  Joe Biden,  volby v USA