Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Příští kolo rusko-ukrajinských rozhovorů se bude konat v Turecku

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Foto: FREE Photo UNIAN

Ukrajinská a ruská delegace budou v první polovině týdne jednat v Turecku, oznámil dnes jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března; místo konání rozhovorů neuvedl.

Prezidenti Ruska a Turecka se dnes v telefonickém rozhovoru dohodli, že místem jednání bude Istanbul, napsala agentura Anadolu, informace o termínu neupřesnila.

"Dnes při dalším kole jednání prostřednictvím videa bylo přijato rozhodnutí uspořádat další kolo přímých rozhovorů mezi oběma delegacemi v Turecku od 28. do 30. března," napsal Arachamija na facebooku. Přislíbil, že další podrobnosti budou následovat.

"Dnes se konalo další kolo rozhovorů s Ukrajinou ve formátu videokonference. Ve výsledku jsme přijali rozhodnutí setkat se v očním formátu 29.-30. března," uvedl Medinskij, který je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení již déle než měsíc trvající rusko-ukrajinské války a mimo jiné už uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

Prezidenti Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin se dnes domluvili, že místem dalšího kola jednání Ruska a Ukrajiny bude Istanbul, uvedla agentura Interfax s odvoláním na turecká média. Erdogan naléhal, že je nezbytné co nejdříve dosáhnout příměří na Ukrajině, a přislíbil, že Turecko je připraveno poskytnout humanitární pomoc.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Témata:  válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Mychajlo Podoljak

Související

Aktuálně se děje

10. února 2026 8:29

Policie vyšetřuje pokus o vraždu v Chebu. Po potyčce dvou cizinců

Dva cizinci utrpěli zranění při potyčce, ke které o víkendu došlo v Chebu. Zatímco jeden z mužů zůstává v nemocnici, druhého zadrželi policisté, kteří případ kvalifikovali jako pokus o vraždu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ghislaine Maxwell

Epsteinova společnice Maxwellová odmítla vypovídat. Promluví, pokud ji Trump dá milost

Ghislaine Maxwellová, odsouzená společnice sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, v pondělí odmítla vypovídat před dozorčím výborem americké Sněmovny reprezentantů. Maxwellová se k výslechu připojila virtuálně z texaského vězení, kde si odpykává dvacetiletý trest za obchodování s lidmi. Navzdory očekávání zákonodárců však využila pátého dodatku americké ústavy, který jí dává právo nevypovídat, aby se vyhnula sebeobvinění.