Putin považuje porážku Ruska za nemožnou. NATO má akceptovat územní zisky

Asi dvouhodinový rozhovor se uskutečnil v úterý v Moskvě a ve čtvrtek byl odvysílán na webu Tuckercarlson.com. Putin během něj mluvil rusky, jeho odpovědi byly dabovány do angličtiny.

Rozhovor začal Putinovými dlouhými úvahami o vztazích Ruska s Ukrajinou, Polskem a dalšími zeměmi, předestřel i své - již známé - názory na dějiny Ruska, přičemž svou zemi vykresloval jako oběť spiknutí Západu.

Putin v rozhovoru potvrdil, že Rusko bude bojovat za své zájmy, ale nemá zájem rozšiřovat válku do dalších evropských zemí, jako jsou Polsko a Lotyšsko. "Proč bychom to dělali? Prostě nemáme zájem," prohlásil Putin.

Na otázku, zda si umí představit scénář, ve kterém by poslal ruské vojáky do Polska - člena aliance NATO, Putin odpověděl: "Jen v jednom případě: pokud Polsko zaútočí na Rusko".

V rozhovoru Putin hájil své rozhodnutí napadnout v únoru 2022 Ukrajinu. Připomněl také, že ve světě se mluví o způsobení strategické porážky Rusku na bojišti. Uvedl však, že podle jeho názoru to "již ze samotné definice není možné".

Putin si podle svých slov myslí, že Západ si nyní uvědomuje, že Rusko nebude poraženo - navzdory pomoci Ukrajině ze strany USA, Evropy a NATO.

Americkému Kongresu, kde se republikáni ovládaní exprezidentem Donaldem Trumpem stále více zdráhají podporovat Ukrajinu zbraněmi a jinou vojenskou pomocí, Putin vzkázal, že pokud chtějí zastavit boje, musí Ukrajině přestat dodávat zbraně.

V odpovědi na otázku o možné změně ve vedení USA po prezidentských volbách, kde se očekává souboj demokrata Joea Bidena proti Trumpovi, Putin naznačil, že očekává jen malou změnu.

Kreml uvedl, že Putin souhlasil s rozhovorem s Carlsonem, protože přístup tohoto bývalého moderátora Fox News se liší od "jednostranného" zpravodajství o konfliktu na Ukrajině ze strany mnoha západních zpravodajských kanálů.

I samotný Carlson opakovaně tvrdí, že velká část zpravodajství západních médií o válce na Ukrajině je ve prospěch Kyjeva.

O Carlsonovi je známo, že má těsné vazby s Trumpem vyzývajícím k deeskalaci války na Ukrajině, v níž administrativa současného prezidenta Joea Bidena výrazně podporovala vládu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Přístup Kremlu ke Carlsonovi je v ostrém rozporu se situací dvou novinářů amerických médií, kteří jsou v Rusku vazebně stíháni za své zpravodajství a výroky o válce na Ukrajině. Jedná se o reportéra deníku Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkovicha a Alsu Kurmaševovou z Rádia Svobodná Evropa.

V souvislosti s Gershkovichem Putin v rozhovoru s Carlsonem připustil možnost dohody. "O určitých podmínkách se diskutuje prostřednictvím kanálů tajných služeb," objasnil Putin, přičemž zopakoval, že reportér Gershkovich je špion. Redakce WSJ i americká vláda toto obvinění rozhodně popírají.

Po invazi na Ukrajinu Putin zavedl tvrdé represe vůči ruským médiím kritickým k politice Kremlu i rozpoutání války na Ukrajině. Mnohé novináře v Rusku tím umlčel, jiní odešli do exilu.

Témata:  Vladimír Putin,  válka na Ukrajině,  Rusko,  NATO (Severoatlantická aliance)