Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin: Ruská ekonomika se loni propadla méně, než jí mnozí prorokovali

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 procenta, ačkoliv mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o 20 procent. Na dnešní poradě o stavu hospodářství to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Rozpočtový deficit na úrovni 2,3 procenta HDP označil Putin za jeden z nejlepších ukazatelů ve skupině velkých ekonomik G20, uvedla agentura TASS.

Prezident na poradě s vládními špičkami, včetně ministra financí a šéfky centrální banky, podle agentury Reuters připustil, že je nutné stimulovat růst mezd. TASS napsal, že Putin "nařídil v letošním roce dosáhnout citelného růstu reálných mezd". Reálný růst zohledňuje i vliv inflace.

Ruský prezident řekl, že zbrojní průmysl výrazně přispěl k "dynamice zpracovatelských odvětví" za poslední rok. Některé zbrojovky podle Putina pracují na několik směn a některé vyrábějí i 24 hodin denně. "Chtěl bych v této souvislosti poděkovat všem odborníkům ve zbrojním průmyslu za intenzivní odpovědnou práci. Její význam je dnes zvláště vysoký," řekl Putin.

Ruská vojska loni 24. února na Putinův rozkaz vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Dosud si podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých na obou stranách, zatímco miliony lidí vyhnal z domovů. Západ na ruskou invazi zareagoval pomocí Ukrajině a přijetím sankcí proti Rusku. Ty na občany Ruské federace doléhají i tím, že přispěly ke zdražení výrobků či nedostatku některého zboží v obchodech.

Putin umožnil některým firmám nehledět na spoluvlastníky ze zahraničí

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret umožňující velkým firmám ignorovat názor spoluvlastníků, odstraněných od řízení, ze zemí označovaných za znepřátelené. Takzvaný speciální režim ohledně přijímání podnikových rozhodnutí má platit do konce letošního roku, napsal dnes na svém webu list Kommersant.

Agentura Interfax odhadla, že možnost ignorovat hlasy akcionářů ze znepřátelených zemí by mohlo dostat 15 klíčových ruských firem z odvětví energetiky, strojírenství a obchodu. Tento režim rozhodování má podle dekretu platit ve velkých ruských firmách a v akciových společnostech, pokud plní následující kritéria:

- jiné země či mezinárodní organizace proti jejich ruským vlastníkům či beneficientům zavedly sankce;

- ve firmě mají vlastnický podíl občané ze znepřátelených zemí, ale tento podíl v základním kapitálu nepřesahuje 50 procent;

- obrat společnosti za rok předcházející prezidentově výnosu byl vyšší než 100 miliard rublů (asi 32 miliard Kč).

V takovém případě se na hlasy spolumajitelů firmy ze znepřátelených zemí a jimi navržených kandidátů nebude brát zřetel při určení usnášeníschopnosti a výsledků hlasování, pokud se takto rozhodnou další spolumajitelé společnosti, dodal Kommersant.

Rusko zavedlo seznam znepřátelených zemí v roce 2021, nejprve na něj zařadilo Českou republiku a Spojené státy. V současné době jsou na seznamu desítky zemí, které po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zavedly proti Moskvě sankce.

Témata:  Vladimír Putin Rusko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.