reklama

V proslovu u příležitosti dne pracovníků bezpečnostních agentur tvrdil Putin, že Kyjevský režim s přímou podporou zahraničních tajných služeb nyní uplatňuje teroristické metody, což lze prakticky označit za státní terorismus.

Putin zdůraznil, že metody Kyjeva zahrnují sabotáže na civilní, palivové a energetické infrastruktuře a teroristické útoky namířené proti civilistům.

Podle Putina je nezbytné tvrdě zastavit pokusy zahraničních tajných agentů destabilizovat politickou a sociální situaci v Rusku. Přiznal, že bezpečnostní služby čelí náročné úloze, ale zdůraznil, že disponují veškerým potřebným potenciálem k zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů.

Putin v úterý řekl, že Moskva by byla připravena vést rozhovory o budoucnosti Ukrajiny s Kyjevem, Spojenými státy a evropskými zeměmi, pokud by si to přáli. Zdůraznil však, že Rusko bude bránit své národní zájmy.

Na zasedání vedení ministerstva obrany v Moskvě Putin prohlásil: "Na Ukrajině, ti, kteří projevují agresivitu vůči Rusku, a v Evropě a ve Spojených státech – chtějí jednat? Ať jednají. Ale my to budeme dělat na základě našich národních zájmů. Neustoupíme v otázkách, které považujeme za naše."

Putin rovněž uvedl, že nemá v úmyslu vést válku "proti Evropě" a obvinil USA, že využívají Evropu k dosažení vlastních zájmů. Ohledně Ukrajiny prohlásil, že členství v NATO nebude pro Rusko přijatelné ani za deset, ani za dvacet let, jak uvedla televizní stanice Sky News.

Šéf Kremlu dále informoval, že Rusko udržuje své strategické síly v nejvyšší pohotovosti a zároveň modernizuje svůj jaderný arzenál, přičemž čelí hybridní válce ze strany Západu. Opakoval také, že Moskva bude pokračovat ve své "speciální operaci" na Ukrajině, dokud nedosáhne svých cílů.

Putin, který v únoru loňského roku poslal vojáky na Ukrajinu, opakovaně prohlásil svou ochotu jednat o míru. Nicméně podle západních představitelů, stále vyčkává na výsledky prezidentských voleb v USA, které se mají konat v listopadu 2024.

Donald Trump, v současné době vedoucí kandidát na nominaci Republikánské strany pro prezidentské volby v roce 2024, totiž veřejně vyjadřuje kritiku k americké pomoci Kyjevu, což hraje Putinovi do karet.

Vysoký americký úředník, který zůstal nejmenován, sdělil novinářům po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu, že Aliance opět potvrdila svou podporu Ukrajině s vědomím, že mírová dohoda v příštím roce je nepravděpodobná.

Pod podmínkou anonymity úředník prohlásil, že očekává, že "Putin neuzavře smysluplný mír, dokud neuvidí výsledek našich voleb." Na dotaz, zda sdělení představuje jeho osobní názor nebo stanovisko americké vlády, uvedl, že se jedná o "obecně sdílený úsudek".

"Bylo to řečeno v kontextu, kdy všichni spojenci na zasedání NATO v úterý vyjádřili silnou podporu Ukrajině," dodal, aniž by konkrétně zmínil jméno Trumpa, a nevyslovil přímo, do jaké míry by výsledek prezidentských voleb mohl ovlivnit podporu Ukrajině.

Průzkum veřejného mínění, provedený tiskovou agenturou Reuters a agenturou Ipsos v polovině listopadu, naznačuje, že veřejnost má v dvojici Donald Trump versus Joe Biden představitele Republikánů na 51 % a demokratického exprezidenta na 49 %.

Biden poskytuje Ukrajině masivní vojenskou pomoc od začátku ruské invaze v únoru 2022, přestože jsou financování stále předmětem diskuze v republikánsky ovládané Sněmovně reprezentantů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno pozval Trumpa na Ukrajinu, aby si osobně udělal obrázek o situaci. Trump veřejně prohlásil, že by v případě znovuzvolení byl schopen ukončit konflikt do 24 hodin.