Rezoluce uznávala rostoucí humanitární potřeby Ukrajiny, ale nezmínila ruskou invazi, která sílící krizi způsobila. Aby bylo usnesení přijato, muselo v patnáctičlenné radě získat minimálně devět hlasů pro. Zároveň by jej nesměl vetovat žádný z pěti států, které mají právo veta.

Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja uvedl, že "hlasování odhalilo, kdo upřednostňuje politizaci celé záležitosti před poskytováním humanitární pomoci Ukrajincům s podporou OSN". 

Rada bezpečnosti OSN rezoluci odmítla ve stejný den, kdy Valné shromáždění začalo projednávat rezoluci vypracovanou Ukrajinou a dalšími dvěma desítkami zemí. Usnesení, kde se jasně uvádí, že ruská agrese je příčinou humanitární krize, podpořilo téměř 100 států.

Shromáždění mělo rovněž projednat konkurenční jihoafrickou rezoluci, která nezmiňuje Rusko a je podobná usnesení, které zamítla Rada bezpečnosti.

Rusko předložilo svou rezoluci 15. března. O den dříve se Francie a Mexiko rozhodly přesunout svůj návrh usnesení, kde je z krize viněno Rusko, mimo Radu bezpečnosti, kde by čelila ruskému odmítnutí. Ve 193členném Valném shromáždění žádné veto není.

Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová se v úterý ostře ohradila proti tomu, že Rusko v úterý požádalo o dnešní hlasování v Radě bezpečnosti. "Rusko je zde agresorem a je naprosto nesmyslné, aby si myslelo, že může předložit humanitární rezoluci," uvedla.

"Dnešní hlasování ukazuje ruskou izolaci od zbytku světa a zoufalou snahu Moskvy odvést pozornost od hrozivého násilí, které její vojáci používají proti ukrajinským lidem," poznamenal americký ministr zahraničí Anthony Blinken. 

Zástupce Ukrajiny Serhij Kyslycja vyzval všechny země, které se staví proti ruské invazi na Ukrajinu, aby hlasovaly pro rezoluci OSN o humanitárních důsledcích agrese. Podle něj by to představovalo jasný signál, že cílem je pomoc lidem, které konflikt zasáhl, a ukončení války.

Něbenzja vyzval 193 členských zemí shromáždění, aby hlasovaly proti opatření podporovanému Ukrajinou a podpořily jihoafrický návrh rezoluce, který se zaměřuje výhradně na humanitární otázky bez "politického hodnocení".

Něbenzja také varoval, že přijetí tohoto návrhu ztíží řešení situace na Ukrajině, protože pravděpodobně povzbudí ukrajinské vyjednavače a "postrčí je k zachování současného nerealistického postoje, který nesouvisí se situací na místě ani s potřebou řešit základní příčiny ruské vojenské akce".

Na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti nejsou usnesení Valného shromáždění právně závazná, ale mají váhu při odrážení mezinárodního názoru.

Návrh podpořený Ukrajinou opakuje požadavek rezoluce přijaté shromážděním 2. března, aby Rusko okamžitě zastavilo svou vojenskou ofenzivu na Ukrajině a stáhlo všechny své jednotky. Požaduje také ochranu všech civilistů a infrastruktury nezbytné pro jejich přežití.