Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

RB OSN poprvé od začátku války schválila rezoluci o příměří v Pásmu Gazy

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Rada bezpečnosti OSN v pondělí poprvé od začátku probíhající války v Pásmu Gazy schválila rezoluci, kterou vyzvala k příměří v této palestinské enklávě. Spojené státy, které jsou spojencem Izraele a předchozí návrhy vetovaly, se zdržely hlasování.

Rezoluce "požaduje okamžité příměří" během probíhajícího islámského posvátného měsíce ramadán a hlasovalo pro ni všech 14 ostatních členů Rady bezpečnosti.

Rezoluce vyzývá, aby příměří vedlo k "trvalému a udržitelnému příměří" , a požaduje, aby palestinské hnutí Hamás a další militanti propustili rukojmí unesené 7. října 2023. Schválenou rezoluci částečně vypracovalo Alžírsko s dalšími zeměmi včetně Slovinska a Švýcarska.

Spojené státy vetovaly předchozí návrhy na příměří, ale projevují stále větší nespokojenost s Izraelem včetně jeho plánů rozšířit vojenskou operaci do přeplněného Rafahu na jihu Pásma Gazy.

Dosud blokovaly rezoluce o příměří ve snaze najít hranici mezi vojenskou podporou Izraele a vyjádřením nespokojenosti s izraelským lídrem Benjaminem Netanjahuem, protože v Pásmu Gazy přibývají mrtví civilisté a hrozí hladomor.

Izrael opakovaně kritizoval Radu bezpečnosti OSN za předchozí rezoluce, které zvlášť neodsoudily Hamás. Rada bezpečnosti OSN byla v otázce války mezi Izraelem a Hamásem od útoků ze 7. října rozdělena a schválila jen dvě z osmi rezolucí, které se týkaly zejména humanitární pomoci.

Jak uvádí agentura AFP, tyto rezoluce měly jen malý účinek na místě, kde podle pracovníků OSN Izrael nadále blokuje konvoje s humanitární pomocí a odborníci varují před hrozícím hladomorem.

Poslední rezoluci Rady bezpečnosti OSN, kterou předložily Spojené státy, v pátek vetovaly Rusko a Čína. Ta vyzývala k okamžitému příměří ve válce v Pásmu Gazy a zároveň odsuzovala útok militantního hnutí Hamás na Izrael z října loňského roku. Uvedl to server The Guardian.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Nebenzia uvedl, že Spojené státy nedělají nic pro omezení Izraele, svého nejbližšího spojence, ve válce v palestinské enklávě. Podle něj je absurdní hovořit o příměří poté, co "byla Gaza prakticky vymazána z mapy".

Nebenzia dodal, že návrh rezoluce by "zajišťoval beztrestnost Izraele, aniž by se zohledňovaly jeho zločiny."

Americká velvyslankyně Linda Thomas-Greenfieldová označila veto Ruska a Číny za "nejen cynické, ale i malicherné". Jejich odmítnutí této rezoluce podle ní bylo založeno na tom, že ji předložily Spojené státy.

Spojené státy samy v minulosti použily veto proti rezolucím, které volaly po příměří, ale neodsuzovaly bezprecedentní útok Hamásu na Izrael s mnoha oběťmi.

Podle analýzy Satelitního střediska OSN (UNOSAT) bylo v důsledku izraelské ofenzívy v Pásmu Gazy zničeno nebo poškozeno 35 procent budov na palestinském území. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle izraelských údajů si útok na Izrael ze 7. října vyžádal přibližně 1160 mrtvých, většinou civilistů. Palestinští ozbrojenci unesli i asi 250 rukojmích, z nichž podle Izraele zůstává v Gaze přibližně 130, přičemž 33 z nich je údajně mrtvých.

Cílem vojenské ofenzívy Izraele v Pásmu Gazy je likvidace Hamásu, přičemž podle ministerstva zdravotnictví na území ovládaném Hamásem během ní zemřelo více než 32.000 lidí, většinou žen a dětí.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.