Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská policie na protiválečných protestech zadržela 3500 lidí, uvádí Moskva

Ruská policie, ilustrační fotografie
Ruská policie, ilustrační fotografie
Foto: Reprofoto ABCNews

Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě.

Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, informoval o více než 4600 zadržených v 65 ruských městech. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

"V podstatě jsme svědky vojenské cenzury... Zaznamenali jsme dnes velké protesty, dokonce v sibiřských městech, kde jsme jen vzácně viděli tak vysoký počet zatčení," řekla mluvčí OVD-Info. Poslední protesty podobného rozsahu se v Rusku konaly v lednu 2021, kdy lidé požadovali propuštění opozičního lídra Alexeje Navalného, připomněla agentura Reuters.

V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.

Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel "Ne válce - že se nestydíte", načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění a vyzývali je, aby se rozešli.

Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opozičník Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. "Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku," uvedl Navalnyj v pátek. "Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko," dodal.

Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech podávají jen málo informací. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti "speciální vojenské operaci", jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o "nepovolených akcích".

"Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi," řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. "Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe," vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě "mezi životem a otroctvím".

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu dnes rezignoval na své posty v moskevském Velkém divadle a v orchestru ve francouzském Toulouse rezignoval ruský dirigent Tugan Sochijev. V prohlášení uvedl, že byl přinucen učinit "nepřijatelné rozhodnutí" mezi ruskými a francouzskými hudebníky, a rozhodl se proto opustit uskupení obě. Ačkoliv výslovně nezmínil válku na Ukrajině, zdůraznil, že nikdy nepodporoval žádný ozbrojený konflikt.

Témata:  policie Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.