Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko a Ukrajina si po rozhovorech vymění vysídlené děti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně 48 dětí vysídlených v důsledku ruské invaze. Ve středu to v katarské Dauhá oznámila ruská komisařka pro práva dětí Marija Lvovová-Belovová.

Podle informací od ruské ombudsmanky se Moskva a Kyjev poprvé setkaly v Dauhá k přímým jednáním o výměně dětí, kterou zprostředkoval Katar. Výsledkem jednání je, že „29 dětí pojede na Ukrajinu a 19 do Ruska.“ Detaily o tom, proč byly děti v péči Ruska a jejich původ, nebyly poskytnuty. Uvádí AFP.

Dlouhodobě Rusko čelí obviněním z násilného únosu ukrajinských dětí na své území během invaze na Ukrajinu. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na Lvovovou-Belovovou i na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli těmto nuceným deportacím.

Podle tvrzení Ukrajiny bylo od února 2022 do Ruska nelegálně odvedeno více než 19 000 dětí, které se tam snaží zbavit své ukrajinské identity. Z tohoto počtu bylo již přibližně 400 dětí vráceno, jak uvedla agentura.

Rusko tato obvinění odmítá a tvrdí, že evakuovalo děti z oblastí konfliktu kvůli jejich bezpečnosti. Lvovová-Belovová loni v červenci uvedla, že do Ruska bylo z humanitárních důvodů převezeno 700 000 ukrajinských dětí.

Osud těchto dětí je citlivým tématem na Ukrajině. Někteří ztratili rodiče, zatímco ostatní byli od nich odděleni v důsledku blížící se fronty. Někteří žili v sirotčincích v okupovaných oblastech. Ti, kteří se vrátili, tvrdí, že byli podrobeni ruské propagandě a nuceni chválit ruskou armádu.

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Ukrajina děti

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.