reklama

Núra bint Saíd Kahtáníová, o které je známo jen málo informací, nemá podle AP žádnou zjevnou aktivistickou minulost. Podle oficiálního obvinění se její případ týká používání sociálních médií. Saúdští představitelé však na žádost o komentář nereagovali.

Rozsudek byl vynesen nedlouho poté, co byla podobným způsobem odsouzena saúdskoarabská doktorandka na univerzitě v anglickém Leedsu Salma Šihábová k 34 rokům vězení za to, že měla účet na sociální síti Twitter, sledovala účty disidentů a aktivistů a sdílela jejich příspěvky. Soud vynesl 45letý trest na základě zákonů země o boji proti terorismu a kybernetické kriminalitě. Tento soud se přitom obvykle zabývá politickými a národněbezpečnostními případy.

Soudci obvinili Kahtáníovou z narušování soudržnosti společnosti a destabilizace společenské struktury, jak se uvádí v obžalobě s odkazem na její aktivity na sociálních sítích. Kahtáníová měla podle obžaloby urážet veřejný pořádek prostřednictvím informační sítě.

Zatím není jasné, co obviněná žena na internetu přesně zveřejnila ani kde se konalo její slyšení. Podle washingtonské organizace Democracy for the Arab World Now (DAWN) byla ve vazbě od 4. července 2021.

"Je velmi těžké ignorovat skutečnost, že jsme svědky těchto rozsudků v době, kdy korunní princ Muhammad bin Salmán získal v mezinárodní sféře větší legitimitu," uvedla Allison McManusová, ředitelka výzkumu washingtonské skupiny pro lidská práva Freedom Initiative. Rozsudky na sociálních sítích vyvolaly novou nevoli vůči zásahům prince Muhammada proti disentu, a to i přesto, že ultrakonzervativní islámská země přiznala ženám nové svobody, jako je právo řídit.

Americký prezident Joe Biden se letos v červenci vydal do království, aby se setkal mimo jiné s princem Muhammadem, kterého prý konfrontoval s otázkou lidských práv. Biden při nástupu do prezidentské funkce sliboval, že ze Saúdské Arábie udělá diplomatického vyvrhele kvůli vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018.