Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Skupina G20 by podle Macrona měla vládě tálibů klást tvrdé podmínky

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Skupina vyspělých ekonomik G20 by měla klást podmínky pro uznání vlády Tálibánu v Afghánistánu, zejména požadavek rovného postavení mužů a žen, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter. Země G20 by podle Macrona také měly žádat pokračování evakuačních letů ze země, v níž v srpnu převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán.

"My, a tím myslím Evropané, Američané, Čína, Rusko, velmoci Afriky, Asie, Tichomoří a Latinské Ameriky, bychom měli naprosto jasně společně říci, že klademe podmínky pro uznání tálibů," uvedl prezident Macron. "Zdá se, že mezinárodní uznání má svou cenu. Důstojnost afghánských žen, rovnost mužů a žen jsou body, na kterých trváme," dodal šéf Elysejského paláce.

Druhou významnou podmínkou, kterou Macron jmenoval, je "odsouzení a odmítnutí spolupráce se všemi islamistickými teroristickými organizacemi v regionu". K dalším podmínkám, které francouzský prezident považuje za významné, je návrat dívek do škol, humanitární operace na podporu civilního obyvatelstva nebo umožnění evakuace afghánských spolupracovníků cizích armád.

Itálie na 12. října svolala mimořádný summit členů skupiny G20 k Afghánistánu. Politici během něj budou jednat o humanitární pomoci a o boji proti terorismu v Afghánistánu.

Macron také odmítl srovnání intervence v Afghánistánu se situací v Mali, kde podle něj francouzští vojáci působili na pozvání malijské vlády. Francouzská armáda ale podle prezidenta nemůže nahradit nečinnost malijského státu. "Nemůžeme po našich vojácích žádat, aby dělali to, co je úkolem vašeho státu," uvedl Macron. Francie působí v oblasti Sahelu od roku 2013 a bojuje tam proti džihádistickým skupinám.

Témata:  Tálibán Emmanuel Macron G20

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.