Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slováci vyšli do ulic: Stop potratům, manželství jen pro muže a ženu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Tisíce lidí dnes v centru Bratislavy protestovaly proti interrupcím. Shromáždění a následný průvod ulicemi slovenské metropole pod názvem Národní pochod za život svolali katoličtí biskupové a nezisková organizace Kanet. Náměstí u sídla slovenské vlády podle organizátorů zaplnily desítky tisíc lidí.

Poslanci slovenské sněmovny předložili několik návrhů na zpřísnění podmínek umělého přerušení těhotenství a parlament by se jimi měl zabývat na probíhající schůzi. 

Na pětimilionovém Slovensku, kde se většina lidí hlásí ke katolické víře, mohou v současnosti ženy požádat o interrupci do 12. týdne těhotenství. V případě genetické poruchy plodu lhůta stanovena není. Slovenský ústavní soud již v roce 2007 odmítl podnět, že umělé přerušení těhotenství je v rozporu s ústavou. V srpnovém průzkumu agentury Focus se za různé formy zpřísnění potratů v zemi vyslovilo zhruba 30 až 40 procent respondentů.

"Život každého člověka je neocenitelný, proto má být bezpodmínečně chráněn během celé jeho délky, od početí po přirozenou smrt," píše se v manifestu akce, který z pódia přečetl slovenský herec Štefan Bučko. Po přečtení výzvy na zrušení zmíněné lhůty, během které se ženy mohou rozhodnout podstoupit interrupci, se z davu ozval potlesk.

Dokument zmiňuje rovněž potřebu ochrany a podpory rodin, které jsou založeny manželstvím, jakož i samotného institutu manželství jako svazku muže a ženy. Slovensko registrovaná partnerství osob stejného pohlaví dosud nezavedlo.

Mezi účastníky akce nechyběli ani sympatizanti krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, jejíž poslanci dlouhodobě usilují o zpřísnění pravidel interrupcí. Organizátoři se veřejně distancovali od politické propagace na demonstraci.

Podobné akce proti interrupcím se na Slovensku konaly v letech 2013 a 2015, zúčastnily je jich desítky tisíc lidí.

Počet interrupcí na Slovensku za posledních 20 let klesl tři a půl násobně. Loni počet případů umělého přerušení těhotenství dosáhl 6024, meziročně se snížil o 1,3 procenta.

Slovenští opoziční a nezařazení poslanci předložili do programu probíhající schůze slovenské sněmovny, která se koná necelý půl rok před plánovanými parlamentními volbami, dohromady čtyři návrhy na zpřísnění pravidel interrupcí. Ještě v létě přípravu vlastního návrhu v této oblasti ohlásily i dvě ze tří vládních stran, a to Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Slovenská národní strana. Expremiér a šéf Směru-SD Robert Fico v srpnu ale uvedl, že jeho strana zmíněnou předlohu nakonec nepředloží a že on sám je proti omezení práva žen svobodně se rozhodnout v otázce interrupce.

V ČR, kde se podobného protestu proti umělým potratům loni v dubnu účastnilo několik tisíc lidí, umělých přerušení těhotenství od počátku 90. let také ubývá. Proti roku 1990 se jejich počet snížil pětkrát. Zatímco na začátku 90. let bylo ročně přes 100.000 zákroků, v roce 2016 jich ženy podstoupily 20.300. Interrupce v České republice je legální do 12. týdne těhotenství, s lékařským doporučením až do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem kdykoli. Interrupce doporučené lékařem jsou kryty zdravotním pojištěním.

Témata:  potraty SR Bratislava Slovensko děti

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.