reklama

Slovenští voliči vybírají do Národní rady konkrétní stranu či koalici. Na hlasovacím archu ale mohou zakroužkovat až čtyři kandidáty na poslance, které favorizují. Pokud kandidát tímto způsobem dostane alespoň tři procenta takzvaných preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů, které strana ve volbách získá, přednostně se na to přihlíží při přidělování mandátů. To znamená, že v konečném pořadí přeskočí své kolegy, kteří jsou na kandidátní listině před ním.

Matovič, jehož hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) je podle sázkových kanceláří favoritem sobotních voleb, kandiduje opět z posledního 150. místa. Dosud se mu vždy podařilo "prokroužkovat" a získat mandát poslance.

Krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) zase zařadila na poslední místo kandidátní listiny jednu ze svých hlavních tváří Milana Mazureka. Ten loni přišel o poslanecký mandát poté, co byl pravomocně odsouzen k peněžitému trestu za xenofobní výroky.

Zaplatil pokutu a jeho odsouzení za úmyslný trestný čin bylo zahlazeno. Mazurek se proto ve volbách může znovu ucházet o přízeň voličů. LSNS je podle dřívějších sondáží třetí nejoblíbenější stranou v zemi.

Za koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu (PS/Spolu), která loni vyhrála na Slovensku volby do Evropského parlamentu, kandiduje z posledního místa bývalá veřejná ochránkyně práv Jana Dubovcová.

Nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky má na 150. místě své kandidátní listiny dvaasedmdesátiletého občanského aktivistu Jána Benčíka, který se stal známým tím, že se na sociálních sítích věnoval odhalování extremistů a neonacistů. Koalice PS/Spolu i strana Za lidi by se podle průzkumů měly dostat do parlamentu.