reklama

K prohře Fica a jeho partaje se schylovalo dlouho. Začalo to kauzou Gorila, ale poslední kapkou byla vražda novináře Jána Kuciaka. Slováci byli ochotni tolerovat mnohé, ale vše má své meze. Začal pád strany, která vyhrávala volby nepřetržitě od roku 2006, což je ve středoevropském ba i evropském politickém prostoru zcela unikátní. Nastala však únava především z předsedy Smeru Fica a z neskutečné řádky skandálů partaje. Pokud by Fico opustil funkci předsedy strany, možná by byl výsledek jiný.

Přesto je rozplynutí se moci partaje, která ve své nejlepší kondici dokázala vítězit s 44 % hlasů, pro ostatní politiky varující. Podpora občanů s velkými skandály koroduje a ani sociální balíčky, či spíše lépe řečeno úplatky, ji nedokáží udržet. Druhým poraženým voleb je nepochybně Marián Kotleba a jeho Ľudová strana Naše Slovensko. Nezakrytý obdivovatel fašistického slovenského státu si dlouho udržoval v průzkumech pozici druhé nejsilnější strany, leč nakonec skončil až čtvrtý a ztratil jakoukoliv šanci mluvit do vývoje na Slovensku. Slováci jsou vlastenci, ale Kotleba s jeho přepjatým nahnědlým nacionalismem byl na ně silný koktejl. 

Podobně však skončily i jeho protipóly. Liberálové Za lidi Andreje Kisky se s 5,77% sotva do Národní rady dostali. Hnutí spjaté se Zuzanou Čaputovou a překvapivý vítěz loňských voleb do Evropského parlamentu Progresivní Slovensko/Spolu takové štěstí nemělo a skončilo mimo parlament. Pro oba slovenské prezidenty je to nepochybně nepříjemný políček. Ukazuje se, že ani prezidentský úřad a popularita v něm, nedokáže protlačit do parlamentu hnutí, které zaštiťují. Zároveň se ukazuje také to, že Slováci nejsou až tak velcí liberálové, jak si mnozí u nás po loňském zvolení Čaputové, mysleli.

Jednoznačným vítězem voleb je hnutí  OLaNO Ivana Maťoviče. Tomu se podařilo udeřit na správnou strunu, v jeho případě boj s korupcí, a ukořistit ve volbách plnou čtvrtinu hlasů. Maťovičovi se podařilo získat ze všech stran politického spektra silné osobnosti a vytvořit atraktivní kandidátku, která dokázala oslovit široké masy Slováků.

Na druhou stranu je zde velký vykřičník z minulosti, kdy se Maťovičovi, který je často označován jako enfant terrible slovenské politiky, a který se dokáže pohádat i sám se sebou, dvakrát poslanecký klub v minulých volebních obdobích rozpadl. Maťovičovo hnutí lze přirovnat k italskému hnutí Pěti hvězd nebo u nás Hnutí ANO či ještě lépe téměř zapomenutým Věcem veřejným. Ostatně varující je, že vítězná strana má pouze 45 stálých členů, tedy zákonem stanovené minimum pro existenci politické strany. To rozhodně ke stabilitě vládnutí nepřispěje.

Ač se sám označuje za středopravého politika, Maťovič je spíše populista. Tvrdou protikorupční rétoriku a návrhy, jejímž zlatým hřebem je slib zavedení odměny za udání úplatku v hodnotě 50 % jeho výše, je orámováno ne právě reálnými sliby. Maťovič slibuje například, že komu bude diagnostikována rakovina, bude do 14 dní operován, růst platů učitelů o 10% každoročně nebo veškerou hromadnou dopravu pro důchodce, studenty a děti zdarma. Jak reálné jsou to sliby, a zda půjdou skutečně splnit, ukáže pouze čas a ochota koaličních partnerů a vlastních poslanců se na nich podílet.  

Pro mnohé, kteří mají stále před očima úspěch Zuzany Čaputové a její jasný liberalismus a prozápadní a proevropský kurz, však bude zklamáním, že v mnoha věcech zůstává Maťovič jasným konzervativcem, a že jeho politika natož odcházení z V4 se zřejmě konat nebude. Naopak. Může si s Prahou, Budapeští a Varšavou notovat více než současná vláda Smeru. Ostatně byl to on, kdo se nejvíce burcoval proti Istanbulské smlouvě. Už v roce 2016 se tvrdě ohradil proti přijímání uprchlíků a již dnes slibuje, že na Slovensko nepustí „ani nohu“.  V neděli už vítěz voleb avizoval, že vláda s účastí jeho strany nezavede registrované partnerství. 

Pro české politické prostředí přináší slovenské volby mnoho ponaučení. Pro hnutí ANO je to obrovské varování, že žádný strom neroste do nebe, a že i ono se snadno může ocitnout mezi poraženými. Ovšem je to i velké varování pro opozici. Pokud by se u nás skutečně objevila osobnost podobná Maťovičovi, dokázala získat část populárních politických osobností, vyhmátnout správné téma, může se snadno stát, že i tradiční strany, jako byla na Slovensku KDH, by se ocitly na druhé koleji a mimo parlament. Velikým ponaučením naopak je, že se podařilo oslovit opozici i velkou část voličů Smeru. V tom v ČR opozice až tragicky selhává.

To, co čeká Slovensko po letošních volbách, lze jen těžko předvídat. Maťovič je jen těžko předvídatelná střela, a je tu i možnost, že Slováci půjdou brzy k předčasným volbám. Jisté ani není to, jestli se Fico a jeho Smeru znovu nepodaří naskočit na vítěznou vlnu. Následující měsíce a úspěch či neúspěch nové vlády budou pro další vývoj Slovenska klíčové. Přejme mu štěstí.      

Loading...

17 komentářů (Poslední 03.03. 16:41) Napište svůj názor

reklama