Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko podle Denníku N umožnilo dodat do Ruska zboží na výrobu zbraní

Ruská armáda, ilustrační fotografie.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.ru

Slovensko po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu umožnilo dodat do Ruska tisíce kusů různého zboží, například ložiska, stroje na výrobu součástí pneumatik či celé motory, které může sloužit k výrobě těžkých zbraní. Napsal to dnes slovenský Denník N.

Slovenská finanční správa v reakci uvedla, že u listem uvedených příkladů exportu nejde o zboží, které by podléhalo restriktivním opatřením. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď vzniklou situaci označil za problém a slíbil nápravu. Slovensko vývoz citlivých položek podle listu v porovnání s Českem kontroluje méně důkladně.

Denník N napsal, že slovenští celníci zřejmě neověřili, zda zmíněné zboží lze použít také k výrobě vojenské techniky; pokud by šlo takové zboží, mohl by jeho export porušit sankce EU. List zároveň upozornil, že k vývozu zboží dvojího využití, tedy pro civilní i vojenské účely, je třeba rozhodnutí ministerstva hospodářství. To uvedlo, že licence na vývoz takových položek do Ruska či Íránu nevydalo.

Slovensko podle listu umožnilo dodat do ruského Tatarstánu linku na výrobu speciálních lan pro firmu, která je lídrem ruského trhu ve výrobě pneumatik; speciální pneumatiky od této společnosti lze použít pro vojenskou techniku. Jiný ruský výrobce motorů, jehož odběratelem je například běloruská firma ze sankčního seznamu EU, zase dostala ze Slovenska ložiska. Deník také napsal, že slovenské úřady umožnily firmě z Prievidze dodat do Íránu stavebnici ultralehkého letadla s leteckým motorem od rakouského výrobce. Tento typ motoru byl podle Denníku N nalezen v íránském dronu, které používá ruská armáda při útocích na civilní cíle na Ukrajině. Výrobce motorů odmítl, že by je dodával do Íránu.

"Finanční správa nerozhoduje o tom, zda zboží vyvážené do Ruska bude nebo nebude použito ruskou armádou, ani nemá vliv na to, zda by mohlo v ruské armádě skončit," citoval list vyjádření slovenského úřadu. Ten dodal, že vývoz zboží neumožní, pokud je určen firmě ze sankčního seznamu EU.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď označil zmíněné informace o vývozu do Ruska za problém a premiér Eduard Heger nechal vývozy prověřit. "Považuji to za problém, po vyhodnocení celého seznamu dodaných věcí přijmeme odpovídající opatření," řekl Naď podle Denníku N.

"V Česku udělujeme ročně stovky licencí a přezkoumáváme jednotlivé vývozy zboží dvojího užití. Na Slovensku jsou to jednotky. Problém je, že slovenské úřady to nezkoumají," citoval český list Deník N zdroj z českých státních orgánů, které se zabývají schvalováním vývozu zboží dvojího užití.

Slovenská civilní tajná služba SIS ve zprávě o činnosti za loňský rok uvedla, že zaznamenala vícero aktivit, které směřovaly k podpoře ruského obranného průmyslu. Jako problematické byly podle ní vyhodnoceny i některé případy obchodování s položkami dvojího využití.

Slovensko se po ruském útoku na Ukrajinu postavilo na stranu Kyjeva. Bratislava dodala Ukrajině například vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300.

Témata:  Slovensko Ruská armáda zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.