Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, včetně systémů protivzdušné obrany

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.
Foto: mil.gov.ua

Spojené státy pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc, která podle bezpečnostního poradce Bílého domu zahrne i systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Poradce Jake Sullivan také řekl, že pomoc obsáhne rovněž obranný komplet Avenger se střelami Stinger.

Další balík americké pomoci bude významným příspěvkem k protivzdušné obraně, řekl poradce pro národní bezpečnost. Součástí budou rakety pro obranné systémy Hawk, jež fungují na principu země-vzduch. Zprávy o možném rozšíření americké pomoci o tento typ zbraní se objevily už v říjnu.

Spojené státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Kyjev téměř 18 miliard dolarů (přes 442 miliard Kč), uvedla na konci října agentura AP.

K situaci na Ukrajině Sullivan řekl, že Spojené státy zaznamenaly známky toho, že ruská armáda plánuje stažení z Chersonu. Stažení ruských sil z částí Ukrajiny ale podle Sullivana neznamená konec války. Washington podle něj na Ukrajinu netlačí, aby vyjednávala s Ruskem.

Rusko dnes oznámilo, že zahájilo stahování svých vojáků z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ukrajinská armáda nedokázala zatím potvrdit, zda se Rusové z Chersonu skutečně stahují.

Témata:  Armáda Ukrajina USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.