Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spor o ukrajinské obilí podle Dudy nepoškodí vztahy mezi Polskem a Ukrajinou

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že spor ohledně dovozu ukrajinského obilí by neměl zásadněji poškodit vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Na kongresu o obnově Ukrajiny v Poznani zdůraznil, že tento spor je pouze drobnou záležitostí ve vztazích obou zemí.

Duda nepochybuje, že "spor o dodávky ukrajinského obilí na polský trh je naprostou třískou v celkových polsko-ukrajinských vztazích. Nejsem přesvědčen, že by je to mohlo vážněji poškodit. Je to záležitost, kterou musíme jednoduše vyřešit mezi sebou."

Podle prezidenta by neměly být politické spory schopny oslabit obrovský kapitál mezilidských vztahů, který byl vytvořen díky pomoci, kterou Polsko a polské společnosti poskytly Ukrajině a jejím obyvatelům.

Duda také vyjádřil svou ochotu jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským osobně, aby se pokusili vyřešit složitou situaci mezi oběma zeměmi. Uvedl však, že tato jednání by neměla být veřejná.

Duda už dříve podle BBC zareagoval na slova Mateusze Morawieckeho, který odmítnul další vyzbrojivání Ukrajiny. Řekl, že "slova premiéra byla pochopena nejhůře, jak se dalo. "Myslím si, že pan premiér chtěl říci, že nebudeme Ukrajině dodávat nové zbraně, které v současnosti kupujeme, abychom zmodernizovali polskou armádu," uvedl

Morawiecki ve středu uvedl, že země přestane poskytovat zbraně Ukrajině. O den později už jeho vláda vyjádření krotila a dodala, že stopky ve vývozu zbraní se týká současné situace. V budoucnu se to ale může změnit.

V současné době probíhá spor mezi Kyjevem a Varšavou, který se nadále vyostřuje. Vyeskaloval ve středu večer, kdy Polsko oznámilo, že přestane poskytovat zbraně Ukrajině. "Zbraně na Ukrajinu již nepřevážíme, protože nyní vyzbrojujeme Polsko," uvedl podle serveru EuroZprávy.cz na sociálních sítích polský premiér Mateusz Morawiecki.

Polsko přitom bylo od začátku ruské invaze jedním z nejvěrnějších podporovatelů Ukrajiny spolu s několika bývalými národy východního bloku. Vztahy se ale začaly lámat po zákazu dovozu ukrajinského obilí.

Ten byl sice Evropskou komisí zrušen, Polsko, Maďarsko a Slovensko ale uvedly, že hodlají těmto změnám odporovat a ponechat omezení v platnosti. To vyvolalo protesty Ukrajiny, která tento týden kvůli této záležitosti podala žaloby na všechny tři země.

Prohlášení premiéra o stopce ve vývozu zbraní, které přišlo krátce po ukrajinské žalobě, dnes koriguje jeho vláda. Ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin uvedl, že Polsko sice zbraně Ukrajině v současné době nedodává, může se to ale změnit.

"Teď je to tak, jak řekl premiér, ale v budoucnu uvidíme," řekl Sasin stanici Radio Plus. "Ukrajina se brání bestiálnímu ruskému útoku a já to chápu, ale , jak jsem řekl, budeme chránit naši zemi. Už nedodáváme výzbroj na Ukrajinu, protože nyní vyzbrojujeme Polsko," uvedla na sociální síti X kancelář premiéra.

Ten zároveň tvrdí, že rozhodnutí Polska nedat Kyjevu zbraně neohrozí bezpečnost Ukrajiny: "Náš uzel v Rzeszówě, po konzultaci se Spojenými státy a NATO, stále hraje roli, kterou hrál a bude hrát i nadále," dodal pro televizi Polsat.

Témata:  Polsko Ukrajina Andrzej Duda

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.