Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státy EU a europoslanci se shodli na nových pravidlech k regulaci velkých internetových firem

Logo společnosti Google
Logo společnosti Google
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Státy Evropské unie a poslanci Evropského parlamentu se dnes shodli na nových pravidlech, která mají zlepšit dohled nad chováním velkých internetových firem. Oznámil to eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton. Globální digitální společnosti jako Google, majitel Facebooku Meta nebo Amazon budou muset dodržovat nové povinnosti, které by měly lépe ochránit podnikání jejich menší konkurence.

EU chce pravidly navrženými předloni reagovat na fakt, že provoz internetu se od přijetí zatím poslední regulace před dvěma dekádami zásadně změnil. Několik největších hráčů na trhu podle Evropské komise zneužívá své postavení, čemuž by měla regulace zabránit.

"Akt o digitálních trzích určí strukturu našeho informačního prostoru na nejbližších 20 let," komentoval dohodu na normě označované zkratkou DMA Breton.

Norma zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude také dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokud některá společnost povinnosti vyplývající z nové normy nesplní, bude jí hrozit pokuta až do výše deseti procent celosvětového ročního obratu.

Akt ještě čeká formální schválení ministry členských zemí a plénem EP. Státy s europoslanci souběžně vyjednávají o normě o digitálních službách, jejímž cílem je mimo jiné efektivnější odstraňování nelegálních příspěvků ze sociálních sítí. Dohoda na těchto pravidlech je však kvůli rozdílným názorům komplikovanější.

Témata:  EU Google Meta Platforms

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.