Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko poskytne Ukrajině další vojenskou a civilní pomoc

Švédsko, ilustrační foto
Švédsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Švédsko poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc pro obranu před ruskou invazí v hodnotě 500 milionu švédských korun (1,16 miliardy českých korun). Stejnou částku vyčlení vláda premiérky Magdaleny Anderssonové na civilní účely, informovala dnes agentura Reuters.

Anderssonová po dnešním jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou ve Stockholmu uvedla, že celkový objem nového balíčku pomoci Ukrajině bude činit miliardu švédských korun (2,31 miliardy českých korun).

Kuleba vyzval severskou zemi usilující o vstup do Severoatlantické aliance, aby poskytla Ukrajině další zbraně včetně houfnic a dělostřelecké munice. "Dokud bude válka pokračovat, budeme žádat o další zbraně," řekl Kuleba. "Záleží na každém euru, každé kulce, každém dělostřeleckém granátu," dodal.

Švédská premiérka podrobnosti k nejnovější vojenské pomoci nesdělila. Podle ní však bude tento balíček podobný jako ten předchozí, který zahrnoval protitankové zbraně, ochranné prostředky pro vojáky a vybavení pro odminování. "Budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, dokud bude válka pokračovat," řekla Anderssonová.

Z civilní části balíčku chce Stockholm mimo jiné nakoupit ukrajinskou pšenici a předat ji zemím, které se potýkají s nedostatkem potravin. Opatření má podpořit ukrajinské hospodářství.

Kuleba po jednání se švédskou ministerskou předsedkyní dále uvedl, že Rusko svou činností v okupované Záporožské jaderné elektrárně vystavuje celý svět riziku jaderné havárie. "Všichni bychom měli jednotně požadovat jednu věc, stažení Ruska ze Záporožské jaderné elektrárny," řekl.

Témata:  Švédsko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.