Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švýcarsko nejspíš bude následovat EU a zmrazí majetek Rusů pod sankcemi

Švýcarsko, ilustrační foto
Švýcarsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Švýcarsko nejspíš bude následovat EU a zmrazí účty představitelům Ruska a firmám, na něž se vztahují sankce. Řekl to dnes prezident Ignazio Cassis. Rozhodnutí by mohlo padnout už v pondělí na zasedání Spolkové rady, která má ve Švýcarsku funkci celostátní vlády.

Švýcarsko po invazi Ruska na Ukrajinu lavírovalo mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem, který se snaží ruského prezidenta Vladimira Putina od dalšího postupu odradit sankcemi. Dosud se odhodlalo pouze k tomu, že nařídilo finančním institucím, aby s osobami a firmami, které figurují na sankčních seznamech, neuzavíraly nové obchody.

Dnes ale Cassis v rozhovoru se švýcarskou televizí sdělil, že Bern nejspíš zmrazí majetek vybraných ruských představitelů. "Je velice pravděpodobné, že to vláda zítra udělá, ale zatím nemohu anticipovat rozhodnutí, které ještě nepadlo," řekl.

Podle tisku patří Švýcarsko k zemím, kam bohatí Rusové s oblibou posílají své peníze. Stanice RTS uvedla, že Rusové do země v předloňském roce poslali 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) a v první polovině loňského roku dalších 1,8 miliardy dolarů (téměř 40 miliard korun). To je více než do Británie či USA.

Podle odhadů švýcarského velvyslanectví v Moskvě je alpská země nejoblíbenějším místem pro zahraniční vklady Rusů. Švýcarská národní banka uvádí, že ruští občané měli ve švýcarských bankách v roce 2020 vklady ve výši 10,4 miliardy švýcarských franků (246 miliard Kč). Ženevou navíc prochází zhruba 80 procent obchodů s ruskou ropou.

Témata:  Švýcarsko válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.