Bojovníci Tálibánu přebírají kontrolu nad dalšími strategicky významnými lokalitami. Za uplynulý týden se zmocnili 15 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země. Podle některých expertů jsou tito radikálové nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a kontrolují 65 procent území Afghánistánu.

Historickou dohodu, která se stala základem pro stažení amerických vojsk a dalších zemí NATO z Afghánistánu, podepsaly USA s Tálibánem loni v únoru v katarské metropoli Dauhá. Samotné stahování začalo letos 1. května. Odchod z Afghánistánu Američané koordinují s vojsky dalších zemí NATO a jejich spojenců, dohromady se jedná asi o 7000 vojáků. Posledních 12 českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu se vrátilo do Česka na konci června. Mise se od roku 2002 účastnilo na 11.500 českých vojáků, 14 jich zahynulo.

Řada zemí se rozhodla evakuovat část svých diplomatů a občanů nebo spolupracujících Afghánců. Mezinárodní organizace Human Rights Watch totiž uvádí, že bojovníci Tálibánu lidi, kteří spolupracovali se západními silami, zabíjejí.

Washington ve čtvrtek oznámil, že na letiště v Kábulu vyšle 3000 amerických vojáků, aby pomohli s evakuací diplomatů, amerických občanů a místních spolupracovníků. Británie chystá obdobný krok a pošle do země 600 vojáků, kteří pomohou britským státním příslušníkům a afghánským tlumočníkům v evakuaci ze země. Také Kanada vyšle do afghánského hlavního města Kábulu speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců kanadské ambasády před jejím uzavřením. Dánsko současným i bývalým místním zaměstnancům své ambasády v Kábulu a afghánským spolupracovníkům dánských ozbrojených sil umožní dočasný dvouletý pobyt.

Ve středu Německo oznámilo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.

Česká vláda na konci července schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle iniciativy Zachraňte tlumočníky, která sdružuje veterány, vojáky, organizace prosazující ochranu lidských práv a některé osobnosti veřejného života, ale vláda při pomoci civilním afghánským spolupracovníkům postupuje pomalu a netransparentně. Nabízet těmto lidem, kterým hrozí smrtí povstalecké hnutí Tálibán, finanční pomoc místo přesunu do bezpečí jim život nezachrání, uvedla v tiskové zprávě iniciativa.

Problematické postavení mají spolupracovníci EU, která má v Kábulu diplomatické zastoupení, pro něž pracuje poměrně velká skupina Afghánců. Téměř stovka z nich má s EU oficiální pracovní smlouvu; nejedná se pouze o tlumočníky, ale také o manažery či politické a jiné poradce. Kromě toho další Afghánci při misi EU pracují jako kuchaři, uklízeči, recepční či číšníci. Jak napsal v týdnu dánský list Weekendavisen, EU není stát a nemůže vydat někomu vízum či udělit azyl. To může udělat podle listu pouze příslušný stát evropské sedmadvacítky a žádná z těchto zemí se dobrovolně nepřihlásila, že by situaci pomohla vyřešit.