Tálibán dobyl další provinční střediska, ze 34 jich ovládá 15

Bojovníci Tálibánu přebírají kontrolu nad dalšími strategicky významnými lokalitami. Za uplynulý týden se zmocnili 15 provinčních metropolí, kterých je celkem 34, a kontrolují většinu severu, západu a jihu země. Podle některých expertů jsou tito radikálové nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a kontrolují 65 procent území Afghánistánu.

Historickou dohodu, která se stala základem pro stažení amerických vojsk a dalších zemí NATO z Afghánistánu, podepsaly USA s Tálibánem loni v únoru v katarské metropoli Dauhá. Samotné stahování začalo letos 1. května. Odchod z Afghánistánu Američané koordinují s vojsky dalších zemí NATO a jejich spojenců, dohromady se jedná asi o 7000 vojáků. Posledních 12 českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu se vrátilo do Česka na konci června. Mise se od roku 2002 účastnilo na 11.500 českých vojáků, 14 jich zahynulo.

Řada zemí se rozhodla evakuovat část svých diplomatů a občanů nebo spolupracujících Afghánců. Mezinárodní organizace Human Rights Watch totiž uvádí, že bojovníci Tálibánu lidi, kteří spolupracovali se západními silami, zabíjejí.

Washington ve čtvrtek oznámil, že na letiště v Kábulu vyšle 3000 amerických vojáků, aby pomohli s evakuací diplomatů, amerických občanů a místních spolupracovníků. Británie chystá obdobný krok a pošle do země 600 vojáků, kteří pomohou britským státním příslušníkům a afghánským tlumočníkům v evakuaci ze země. Také Kanada vyšle do afghánského hlavního města Kábulu speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců kanadské ambasády před jejím uzavřením. Dánsko současným i bývalým místním zaměstnancům své ambasády v Kábulu a afghánským spolupracovníkům dánských ozbrojených sil umožní dočasný dvouletý pobyt.

Ve středu Německo oznámilo, že kvůli rychlému zhoršení konfliktu v Afghánistánu dočasně přeruší deportace afghánských žadatelů o azyl. Ke stejnému kroku přistoupilo také Nizozemsko a další státy včetně Francie a Švýcarska.

Česká vláda na konci července schválila program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle iniciativy Zachraňte tlumočníky, která sdružuje veterány, vojáky, organizace prosazující ochranu lidských práv a některé osobnosti veřejného života, ale vláda při pomoci civilním afghánským spolupracovníkům postupuje pomalu a netransparentně. Nabízet těmto lidem, kterým hrozí smrtí povstalecké hnutí Tálibán, finanční pomoc místo přesunu do bezpečí jim život nezachrání, uvedla v tiskové zprávě iniciativa.

Problematické postavení mají spolupracovníci EU, která má v Kábulu diplomatické zastoupení, pro něž pracuje poměrně velká skupina Afghánců. Téměř stovka z nich má s EU oficiální pracovní smlouvu; nejedná se pouze o tlumočníky, ale také o manažery či politické a jiné poradce. Kromě toho další Afghánci při misi EU pracují jako kuchaři, uklízeči, recepční či číšníci. Jak napsal v týdnu dánský list Weekendavisen, EU není stát a nemůže vydat někomu vízum či udělit azyl. To může udělat podle listu pouze příslušný stát evropské sedmadvacítky a žádná z těchto zemí se dobrovolně nepřihlásila, že by situaci pomohla vyřešit.

Témata:  Tálibán,  Afghanistán